stalking - Nebuď oběť!

Stalking

Kyberstalking znamená nebezpečné pronásledování osoby prostřednictvím online nástrojů. Jde o dlouhodobé, opakované a stupňující se obtěžování, které probíhá skrze internet, mobilní telefon a jiné komunikační technologie. Na rozdíl od „běžného“ stalkingu se kyberstalker může skrývat za anonymní profily a obtěžovat oběť na dálku, téměř neustále – přes zprávy, e-maily, sociální sítě apod. Kyberstalking se netýká jen celebrit nebo dospělých; obětí se může stát kdokoli bez ohledu na věk – děti, dospívající i dospělí.

Pachateli bývají muži i ženy; výzkumy však naznačují, že ženy bývají oběťmi stalkingu častěji. Až každá třetí žena někdy zažije stalking či kyberstalking, oproti každému šestému muži.

Důležité je odlišit kyberstalking od jednorázového obtěžování či „pouhého“ spamu – jde o systematické narušování soukromí a bezpečí oběti, které pokračuje, i když oběť jasně řekne, že si kontakt nepřeje. Často se intenzita útoků postupně stupňuje a může přerůst z virtuální roviny i do reálného světa, např. když útočník začne oběť sledovat fyzicky.

Stalking se často vyskytuje v partnerských vztazích; až 70 % případů zahrnuje bývalé partnery. Oběti často trpí vážnými psychickými problémy, včetně posttraumatické stresové poruchy, a jsou nuceny měnit své životní návyky či bydliště.

V České republice je nebezpečné pronásledování trestným činem podle § 354 trestního zákoníku. Oběti se mohou obrátit na organizace jako Bílý kruh bezpečí, který poskytuje podporu a poradenství.

Je důležité, aby oběti stalkingu vyhledaly pomoc a nenechaly situaci eskalovat, neboť v krajních případech může mít stalking fatální následky.

Kyberstalker zpravidla využívá různé online komunikační kanály a nástroje k pronásledování oběti. Typicky oběť bombarduje zprávami – e-maily, SMS, chaty na sociálních sítích, komentáře – často s výhrůžným či urážlivým obsahem. Pachatel může zveřejňovat pomluvy či falešná obvinění o oběti, aby jí poškodil pověst. Běžné je také zneužití osobních údajů: kyberstalker si o oběti shromažďuje informace (např. prolomí jí heslo do účtu, získá citlivé fotky) a pak je využije k vydírání.

Časté formy kyberstalkingu jsou:

Vyhrožování a vydírání: Útočník opakovaně hrozí oběti újmou (fyzickou, společenskou apod.) nebo vyhrožuje zveřejněním citlivých materiálů. Může žádat peníze, intimní obsah nebo jiné vynucování skrze strach.
Obtěžující komunikace: Neustálé volání, posílání zpráv, e-mailů, komentářů – i desítky či stovky denně. Obsah bývá vulgární, ponižující nebo zastrašující.
Krádež identity a vydávání se za oběť: Stalker může založit falešný profil, kde se vydává za svou oběť, a poškozuje její pověst (např. rozesílá jejím jménem nevhodné zprávy). Také může publikovat soukromé informace či fotografie oběti veřejně bez jejího souhlasu.
Technické útoky: Někteří jdou dál a zkouší oběť napadnout technicky – rozesílají viry, malware, phishingové e-maily k získání hesel. Někdy dokonce použijí tzv. stalkerware – škodlivé programy v telefonu či PC oběti, které tajně sledují její polohu, čtou zprávy apod..

V praxi většina kyberstalkerů používá běžné nástroje: až 61 % útočníků si vystačí s běžným smartphonem, SMS a e-mailem, zatímco jen kolem 10 % sahá po sofistikovanějším malware nebo phishingu. Je také časté, že kyberstalking doprovází offline stalking – stejný pachatel může oběť sledovat i fyzicky. Proto je nutné brát online pronásledování vážně; i když probíhá „jen“ na internetu, dopady na psychiku a bezpečnost oběti jsou reálné.

Studie ukazují, že až 69 % obětí stalkingu trpí vážným psychickým stresem a strach obětí kyberstalkingu bývá často ještě větší než u obětí pronásledování tváří v tvář. Oběť může pociťovat úzkost, paniku, zhoršení spánku a v některých případech se rozvine i posttraumatická stresová porucha. se sebevědomím, jsou snadnou kořistí, jež se do domnělého přítele opravdově zamilují a vytvoří si těžko odbouratelnou emocionální závislost.

Problematika kyberstalkingu je relativně nová, ale rychle se rozmáhá. Několik čísel pro ilustraci rozsahu tohoto jevu:

Prevalence ve světě

Odhady studií se liší, ale například výzkum publikovaný v Journal of Interpersonal Violenceuvádí, že 20–40 % uživatelů internetu někdy zažilo kyberstalking nebo online obtěžování podobného rázu. Celosvětově se tedy jedná o desítky milionů lidí. Statistiky v USA naznačují, že kyberstalking je již častější než fyzické pronásledování – díky všudypřítomné technologii může útočník své oběti „věnovat pozornost“ kdykoli a odkudkoli. Každoročně přibývá případů hlášených policií, avšak odhaduje se, že méně než jedna třetina obětí stalkingu incident nahlásí (mnozí se bojí, stydí nebo nevěří v pomoc).

Rizikové skupiny

Ženy čelí stalkingu obecně častěji než muži – podle dat v USA 1 ze 3 žen a 1 z 6 mužů zažije za život stalking (online či offline). Zvýšené riziko mají také mladí lidé (15–30 let), kteří tráví hodně času online. Ohroženi bývají i příslušníci znevýhodněných skupin (např. LGBTQ+ osoby či osoby s postižením), u nichž útočníci předpokládají menší ochotu věc hlásit. Z hlediska vztahu platí, že 67 % obětí zná svého stalkera (bývalý partner, známý, fanoušek), zatímco ve 33 % jde o neznámého pachatele. Nejčastějšími pachateli kyberstalkingu vůči dětem bývají dospělí online predátoři (např. pachatelé kybergroomingu) a vůči dospělým často právě expartneři nebo nápadníci.

Situace v ČR – děti a mládež

Český průzkum Nadace O2 z roku 2023 odhalil, že online rizikově (nezodpovědně) se chová asi 170 000 dětí ve věku 8–15 let. Například téměř 40 % dětí sdílí na internetu fotografie a videa ze svého okolí (domova, školy) a 4 z 10 dětí mají online „kamaráda“, kterého nikdy neviděly – to může usnadnit práci potenciálním stalkerům či groomerům. Každé páté dítě ve věku 8–15 uvedlo zkušenost s nějakou formou kyberšikany; konkrétní čísla přímo pro kyberstalking nejsou přesně známa, ale z praxe linky důvěry vyplývá, že dětské oběti pronásledování se objevují. U starších dospívajících (14–17 let) narůstá i výskyt sexuálního nátlaku online (např. vydírání intimními materiály), což s kyberstalkingem často souvisí. Důležité je, že většina obětí ve školním věku se svěří vrstevníkům nebo nikomu – a k dospělým se problém dostane pozdě, kdy už běží měsíce. Školy i rodiče by proto měli aktivně zjišťovat, zda děti něco netrápí.

Situace v ČR – dospělí

U dospělé populace v ČR chybí přesná data o kyberstalkingu, ale známé jsou počty hlášených nebezpečných pronásledování obecně. V roce 2019 evidovala Policie ČR 264 trestných činů nebezpečného pronásledování (sem spadá i offline stalking). S rozšířením online prostředí lze předpokládat, že velká část z nich měla kybernetickou dimenzi. Bílý kruh bezpečí zmiňuje, že většina obětí stalkingu jsou ženy a značná část případů souvisí s rozchodem či rozvodem. Také se objevují případy tzv. revenge porn (pornografická msta) – bývalý partner zveřejní intimní materiály, což je extrémní forma kyberstalkingu kombinovaná se sexuální agresí. V mediálně známých kauzách v ČR byli odsouzeni např. muži, kteří dlouhodobě pronásledovali expřítelkyně přes SMS a e-maily a vyhrožovali jim (dostali podmíněné tresty), či případ stalkera, který přes internet obtěžoval populární herečku. Přes neúplná data je jasné, že i v ČR se kyberstalking vyskytuje napříč společností.

Klíčové zjištění

Kyberstalking může potkat kohokoliv z nás. Důležité je o riziku vědět, předcházet mu obezřetným chováním a v případě problému rychle vyhledat pomoc – ať už u rodičů, ve škole, nebo u odborníků. Nejhorší je mlčet a trpět v izolaci. Prevencí, osvětou a včasnou reakcí můžeme toto nebezpečné chování omezit a účinně chránit potenciální oběti před dlouhodobými následky.

Zdroje:

Děti a rizika sociálních sítí – Šance Dětem; Novinky.cz – Děti jsou na internetu lovná zvěř
Wikipedie: Kyberstalking; E-Bezpečí.cz – Rady pro oběti kyberšikany; Safehome.org – Cyberstalking Statistics 2024
Policie ČR a Bílý kruh bezpečí – informace o lince 116 006; Zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) – §354 Nebezpečné pronásledování.

Mezi známé osobnosti, které se staly oběťmi stalkingu, patří například česká herečka a zpěvačka Eva Burešová. Ta byla po dobu tří let obtěžována posedlým fanouškem, který ji sledoval na divadelních představeních a koncertech, což negativně ovlivnilo její profesní i osobní život. Statistiky ukazují, že přibližně 2 % případů stalkingu končí smrtí oběti. Například v České republice byl medializován případ třiatřicetileté Michaely Maličké, která byla zavražděna svým bývalým partnerem po dlouhodobém pronásledování.

Bývalý přítel jako kyberstalker

Jana (16 let) chodila půl roku s přítelem, rozešla se s ním kvůli jeho žárlivosti. On to ale neunesl. Nejprve Janě denně posílal zoufalé zprávy, ať se k němu vrátí. Když si ho zablokovala, založil si nové profily a začal jí vyhrožovat – psal jí, že pokud nebude jeho, zneužije fotky, které od ní získal (během vztahu si vyměnili pár intimnějších fotek). Jana dostala strach a stáhla se z online světa, ale on nepřestal. Naopak kontaktoval její kamarádky přes Facebook a rozeslal jim pomluvy, že Jana bere drogy. Nakonec se Jana svěřila rodičům a společně vše oznámili policii. Ukázalo se, že expřítel sledoval Janinu polohu přes společného kamaráda (v aplikaci na běhání). Díky zásahu policie a vydání zákazu styku pronásledování ustalo. Jana dnes radí vrstevníkům: „Nikdy nikomu neposílejte nic citlivého, i když je to váš kluk. Nikdy nevíte, co s tím pak udělá.“

Neznámý „kamarád“ z internetu

Patnáctiletý Petr si na online herním fóru začal psát s někým, kdo vystupoval jako sedmnáctiletá dívka. Zprvu šlo o běžné povídání o hrách, ale postupně konverzace zabrousila do osobnějších témat. „Dívka“ (ve skutečnosti to byl dospělý muž) z Petra nenápadně tahala informace – kde bydlí, jaké má vztahy s rodiči, co dělá po škole. Když získala dost důvěry, poslala Petrovi odkaz na video s komentářem „to jsi ty, haha“. Petr v odkazu zvědavě klikl, ale nic se nestalo – netušil, že si tím nainstaloval do počítače spyware. Útočník tím získal přístup k Petrovu webkameře a pořídil si snímky, na nichž byl Petr částečně svlečený (během převlékání). Tehdy začalo vydírání: falešná „dívka“ Petrovi napsala, že pokud nechce fotky „nahého kluka“ zveřejnit, musí jí platit – nejdřív drobné částky do online peněženky, později chtěla i údaje k platební kartě. Petr ze strachu posílal peníze, ale vydírání neustávalo, naopak částky rostly. Nakonec se svěřil školnímu psychologovi. Ten mu pomohl informovat policii. Vyšetřování odhalilo, že stejný pachatel takto vydíral dalších nejméně 5 chlapců. Petr získal odbornou podporu a dnes už ví, že on obětí vydírání neměl proč cítit vinu – chybu udělal pachatel.

Učitel terčem žáků online

Třídě deváťáků na základní škole se nelíbil nový třídní učitel – přišel jim přísný. Několik z nich se rozhodlo „se mu pomstít“. Založili na sociálních sítích falešné profily učitele, kde o sobě psali vymyšlené skandální věci a zesměšňovali ho. Také na školním fóru sdíleli upravené fotografie, kde byl učitel zobrazen v trapných situacích. Učitel začal dostávat desítky urážlivých e-mailů z anonymních adres. Zpočátku netušil, kdo za útoky stojí – byl v obavách, jestli to není někdo z rodičů, nebo dokonce kolega. Napětí se stupňovalo; falešný profil učitele dokonce posílal nevhodné zprávy žákyním z jiných tříd, což ohrozilo jeho pověst. Učitel se svěřil vedení školy a IT správce zjistil, že urážlivé e-maily chodily z počítačů ve škole. Pachatelé byli odhaleni a škola případ předala policii s podezřením na trestný čin poškozování cizích práv a nebezpečné pronásledování. Pro učitele to byla velmi stresující zkušenost, ale díky podpoře kolegů a rodiny ji překonal. Případ posloužil jako varování ostatním žákům, že i online „srandičky“ mohou mít trestní dohru.

Kyberstalking zpravidla neprobíhá jednorázově, ale rozvíjí se v určitých fázích. Ty mohou vypadat například takto:

Navázání kontaktu

Útočník si nejprve vyhlédne oběť – může to být bývalý partner, spolužák, kolega nebo i cizí člověk, kterého zaujal profil oběti. Poté se pokusí získat přístup do jejího života online: pošle žádost o přátelství, začne komentovat příspěvky, píše zprávy apod. Cílem je navázat komunikaci nebo aspoň dát oběti najevo svou přítomnost. Někdy jde zpočátku o zdánlivě neškodný kontakt (pochvalné komentáře, lichotky), jindy už prvotní zprávy mohou obsahovat výhrůžky či obtěžování – záleží na motivu pachatele.

Manipulace

akmile je kontakt navázán (nebo pokud probíhá i bez souhlasu oběti), snaží se stalker získat nad obětí kontrolu a vyvolat v ní pocit bezmoci. Může předstírat přátelství či lítost, aby oběť udržel ve vztahu (např. „nikdo tě nemá rád tak jako já“), nebo naopak oběť psychicky týrá (nadávky, shazování sebevědomí). Cílem je oběť izolovat a ovládat její emoce. Pokud má útočník přístup k citlivým informacím (fotkám, tajemstvím), může jimi manipulovat – např. slibovat, že je nezveřejní, pokud oběť bude „hodná“.

Eskalace

V této fázi dochází k vyostření útoků. Pokud oběť neodpovídá na zprávy nebo se brání, kyberstalker přidá na intenzitě – píše stále častěji, zakládá nové a nové účty, pokud je blokován. Může zapojit i další kanály (např. kontaktuje oběť e-mailem, když ho zablokuje na chatě, apod.). Také může začít obtěžovat okolí oběti – posílat zprávy jejím přátelům, rodině či spolužákům s cílem oběť zdiskreditovat. V této fázi už oběť často žije v neustálém strachu, protože útoky přicházejí ve dne v noci.

Zastrašování a útoky

Vyvrcholením kyberstalkingu bývají otevřené výhrůžky a případně přechod do reálného pronásledování. Stalker může vyhrožovat fyzickou újmou („počkéj, já si tě najdu“), vydíráním („rozpošlu tvoje fotky všem ve škole“) nebo jinou formou nátlaku. Někdy začne oběť sledovat osobně – čeká před školou, u domu, sleduje ji na veřejnosti. V nejhorších případech může dojít i k fyzickému napadení. Tato fáze je mimořádně nebezpečná – oběť má oprávněný strach o svou bezpečnost.

Je nutné zdůraznit, že ne každý případ projde všemi fázemi – někdy zůstane „jen“ u online obtěžování, jindy agresor velmi rychle přejde k vyhrožování. Včasná reakce a pomoc mohou eskalaci zastavit dříve, než dojde na reálné ohrožení.

Motivy a profily kyberstalkerů se liší případ od případu. Odborníci (např. psycholog Paul Mullen) identifikovali několik typických typů stalkerů, které se objevují i v online prostředí:

„Odmítnutý“ stalker

Jedná se o člověka, který se nedokáže smířit s ukončením vztahu. Jeho oběťmi bývají bývalí partneři, ale také rodinní příslušníci nebo blízcí přátelé. Motivací je buď zoufalá snaha navázat vztah znovu, nebo pomsta za odmítnutí – často obojí zároveň. Takový pachatel může kyberstalking vnímat jako způsob, jak zůstat s obětí v kontaktu, nebo jak jí „ukázat“, co způsobil.

„Ublížený“ stalker

Tento typ se cítí být sám obětí křivdy. Domnívá se, že mu oběť (např. nadřízený, kolega, učitel) ublížila či ho ponížila, a mstí se pronásledovánímcs.wikipedia.org. Často může jít o jedince s paranoiou či jinou psychickou poruchou – věří, že on je ten, komu bylo ublíženo, a pronásledování považuje za „spravedlivý trest“ pro skutečného viníka. U tohoto typu je cílem vyvolat u oběti strach a utrpení, protože stalker má pocit, že si to zaslouží.

Stalker hledající intimitu

Osamělý jedinec, který touží po vztahu. Obětí bývá člověk, do kterého se chorobně zamiloval – často téměř neznámá osoba nebo dokonce celebrita. Stalker je přesvědčen, že oběť je jeho spřízněná duše, jen to zatím nechápe. Může trpět bludy, že s obětí již vztah má. Online prostředí využívá k neustálým pokusům o navázání kontaktu, vyznávání lásky, žárlivé kontroly apod. Nerozumí (nebo nepřijímá), že city nejsou opětovány.

Neschopný ctitel

Podobně jako předchozí typ chce navázat romantický či sexuální kontakt s obětí, ale chybí mu sociální dovednosti nebo empatie. Často jde o krátkodobé obtěžování – dotyčný například hromadně rozesílá zprávy cizím lidem a doufá v rande. Pokud však vytrvá, může to přerůst ve stalking z necitlivosti – nerozumí, že svým dvořením obtěžuje a ubližuje. Někdy tento typ souvisí s mentálním postižením či poruchou autistického spektra, kdy si pachatel neuvědomuje hranice.

Sexuálně motivovaný stalker

Stalker s deviantními sexuálními zájmy. Typicky muž, jehož oběťmi jsou ženy či dívky, které ho sexuálně přitahují. Kyberstalking může začít voyeurismem (např. tajně sleduje online aktivity oběti, získává její intimní fotky) a může eskalovat až k sexuálním útokům. Tito pachatelé si libují v pocitu moci nad nic netušící obětí.

Samozřejmě ne každý pachatel spadá přesně do jedné kategorie – motivace se mohou kombinovat. Často se ovšem ukazuje, že nejčastějšími oběťmi kyberstalkingu jsou bývalí partneři a také veřejně známé osobnosti, které přitahují posedlé „fanoušky“. Pachateli bývají muži i ženy; výzkumy však naznačují, že ženy bývají oběťmi stalkingu častěji (až každá třetí žena někdy zažije stalking či kyberstalking, oproti každému šestému muži).

Pokud máte podezření, že jste se stali obětí kyberstalkingu, je klíčové jednat rychle a chytře. Zde jsou doporučení, jak postupovat:

Řekněte jasné NE

Dejte útočníkovi jednoznačně najevo, že o kontakt nestojíte. Nepoužívejte nadávky ani hrozby, pouze stručně napište, aby vás přestal kontaktovat, a že si nepřejete žádný další kontakt. Např. „Nepřeju si, abys mi psal. Okamžitě toho nech.“ Tento krok může být psychologicky důležitý i jako důkaz, že útočník byl varován. Poté už na další zprávy nereagujte – žádné vysvětlování ani hádky. Kyberstalker často chce vyvolat vaši reakci, proto ho co nejdříve zbavte této moci.

Zablokujte a zabezpečte účty

Využijte technické možnosti obrany – zablokujte útočníka na všech platformách, kde vás kontaktuje (funkce „Blokovat“ apod.). Zvažte dočasné přepnutí profilů do soukromého režimu nebo omezení okruhu lidí, kteří mohou vidět vaše příspěvky. Změňte si hesla ke všem důležitým účtům a zapněte dvoufázové ověření – zabráníte tak případnému průniku do vašich účtů. Také zkontrolujte nastavení soukromí (aby cizí lidé neviděli vaše přátele, fotky, polohu apod.). Pokud máte podezření na spyware v zařízení (např. telefon se chová podivně), nechte ho prohlédnout odborníkem. Než případný škodlivý program odstraníte, zálohujte a zdokumentujte data (odstraněním by se mohly ztratit důkazy).

Shromažďujte důkazy

Veďte si podrobný záznam útoků. Uchovejte si kopie e-mailů, screenshoty zpráv, logy hovorů – vše, co dokumentuje obtěžování, s datumem a časem. Pokud útočník píše komentáře veřejně, udělejte si jejich snímky obrazovky dříve, než je smaže. Zapisujte si také incidenty v reálném životě, pokud vás sleduje offline (kdy a kde jste ho viděli). Tyto důkazy budou cenné pro pozdější vyšetřování.

Nahlaste incident platformě

Většina sociálních sítí a služeb umožňuje ohlásit zneužití – například nahlásit profil, který vám vyhrožuje, administrátorům. Udělejte to co nejdříve; poskytovatel služby může účet útočníka zablokovat nebo vám pomoci získat další data (IP adresy apod. pro policii).

Svěřte se a vyhledejte pomoc

Nezůstávejte na to sami! Svěřte se důvěryhodné osobě – rodiči, učiteli, kamarádovi nebo školnímu psychologovi. Psychická podpora je zásadní, protože kyberstalking je velmi stresující. Proberte situaci s někým dospělým, kdo zachová klid a poradí další kroky. Můžete také kontaktovat odborníky(viz další sekce „Kam se obrátit o pomoc“) – existují linky důvěry a poradny specializované na kyberšikanu a stalking.

Zapojte policii

Kyberstalking je trestný čin, nebo jím může být (viz legislativa níže). Pokud máte pocit ohrožení – zvláště když vám útočník vyhrožuje, vydírá vás nebo pronásleduje fyzicky – neváhejte kontaktovat policii. Podejte trestní oznámení na nejbližší služebně nebo přes internet (datovou schránkou či e-mailem, pokud to situace dovoluje). Předložte shromážděné důkazy. Policie má možnosti, jak útočníka vypátrat i při zdánlivé anonymitě internetu. Čím dříve policii zapojíte, tím lépe – zejména pokud jde o ochranu dětí.

Tip: Neodstraňujte ukvapeně žádné účty ani zařízení – nejprve zajistěte důkazy. Například pokud objevíte ve svém telefonu skrytý sledovací program (stalkerware), ihned ho nemažte, ale poraďte se s IT specialistou nebo přímo s policií, jak postupovat, aby důkaz zůstal zachován. Vždy dbejte hlavně na svou bezpečnost – v ohrožení neváhejte volat 158.

V případě kyberstalkingu existuje v ČR několik zdrojů odborné pomoci pro oběti i jejich blízké. Zde je přehled důležitých kontaktů a institucí:

Policie České republiky – linka 158 nebo 112: Při bezprostředním ohrožení volejte tísňovou linku. Trestní oznámení lze podat na kterékoli policejní stanici; policie má také specializované oddělení kyberkriminality. Nebojte se, že „otravujete“ – pronásledování je vážná věc a policie má povinnost vaši situaci řešit.

Linka bezpečí – tel. 116 111 (nonstop): Bezplatná krizová linka pro děti a mladistvé do 18 let (a studující do 26 let). Funguje 24/7policie.gov.cz. Pokud tě někdo obtěžuje na internetu a bojíš se svěřit rodičům, můžeš anonymně zavolat tam. Linka poskytne psychickou podporu a poradí, co dělat dál. (Pro rodiče a pedagogy Linka bezpečí provozuje také Rodičovskou linku.)

Linka pomoci obětem – tel. 116 006 (nonstop): Tato linka provozovaná Bílým kruhem bezpečí je zdarma a funguje 24 hodin denně pro oběti jakékoli trestné činnosti včetně stalkingu. Operátoři nabídnou emoční podporu, praktické rady a mohou zprostředkovat i navazující pomoc (právní, psychologickou).

Bílý kruh bezpečí (BKB): Nezisková organizace pomáhající obětem kriminality. Provozuje poradny ve větších městech, kde lze domluvit osobní konzultaci (právní radu, psychologickou pomoc). Na webu BKB najdete i užitečné informace o stalkingu.

E-Bezpečí (Projekt bezpečnosti na internetu): Prevencí a pomocí při kyberšikaně a kyberstalkingu se zabývá projekt E-Bezpečí (UP Olomouc). Provozuje online poradnu pro oběti na adrese www.napisnam.cz a telefonickou linku. Můžete jim napsat e-mail nebo zprávu – odborníci z E-Bezpečí vám poradí, jak postupovat, a případně pomohou zprostředkovat další pomoc.

Školní poradenské pracoviště: Pokud jde o žáka/studenta, je na místě zapojit školu. Školní psycholog nebo výchovný poradce může poskytnout podporu oběti, zprostředkovat komunikaci s rodiči a policií a dohlédnout na bezpečí ve škole. Řada škol má krizový plán „co dělat, když…“ a spolupracuje s Policií ČR či orgány sociálně-právní ochrany dětí. Nezůstávejte s problémem v utajení – škola má odpovědnost zajistit bezpečné prostředí pro žáky.

Neváhejte využít tyto služby – od toho tu jsou. Není ostuda požádat o pomoc; naopak, je důležité nebýt na řešení kyberstalkingu sám/sama.

Úplně zabránit riziku kyberstalkingu není možné, protože online komunikace je otevřená a nelze ji 100% kontrolovat. Existuje však řada preventivních opatření, která mohou snížit riziko, že se stanete obětí, nebo včas odhalit nebezpečné chování. Prevence se týká dětí, rodičů i škol – každý zde má svou roli:

Děti a dospívající

Dávejte si pozor, jaké informace o sobě sdílíte veřejně na internetu. Nesdílejte citlivé údaje (adresu, telefon, intimní fotky) ani s lidmi, které znáte jen online. Nastavte si soukromí na sociálních sítích– např. aby vaše příspěvky viděli jen přátelé. Nepřidávejte si cizí lidi do kontaktů, i když mají společné známe – mohou to být falešné účty. Buďte obezřetní, pokud vás někdo online přehnaně zahrnuje pozorností, dary nebo lichotkami; může to být manipulace. Naučte se používat silná hesla a pravidelně je obměňujte, abyste ztížili případným útočníkům práci. Pokud se online setkáte s čímkoli divným nebo nepříjemným, svěřte se dospělému, kterému věříte. Pamatujte, že není vaše vina, když se někdo rozhodne chovat zle – zodpovědnost je vždy na pachateli.

Rodiče

Zajímejte se o online život svých dětí stejně jako o jejich reálný život. Udržujte s dětmi otevřenou komunikaci – povídejte si o tom, co na internetu dělají, s kým si píší. Vysvětlete jim možná rizika přiměřeně jejich věku, aniž byste je děsili. Stanovte pravidla pro používání internetu a zařízení (např. menší děti by měly mít počítač v místnosti, kde jsou rodiče nablízku). Zvažte využití rodičovských zámků či aplikací pro monitoring času stráveného online u mladších dětí. Důvěřujte svým dětem, ale ověřujte – podobně jako zkontrolujete, jestli dítě s kolem zná pravidla silničního provozu, ověřte, že umí bezpečně zacházet s internetem. Pokud dítě náhle odmítá jít na internet, zdá se vystrašené při zprávě na mobilu apod., ptejte se a naslouchejte – může to být signál problému. V případě podezření na kyberstalking (či jinou online hrozbu) buďte dítěti oporou, nezakazujte ukvapeně internet(dítě by to bralo jako trest pro něj), ale řešte věc společně konstruktivně a klidně. V případě vážnějšího ohrožení neváhejte kontaktovat policii.

Škola a pedagogové

Škola by měla žáky vzdělávat v oblasti online bezpečnosti – začlenit témata jako kyberšikana, kybergrooming a kyberstalking do výuky (např. v občanské výchově či informatice). Učitelé by měli vytvářet atmosféru důvěry, aby se žáci nebáli hlásit problémy. Při podezření, že je některý žák obětí (nebo pachatelem) kyberstalkingu, by škola měla okamžitě zasáhnout: prošetřit situaci, spolupracovat s rodiči a případně s policií či OSPOD. Preventivní programy – např. besedy s odborníky na kyberbezpečnost – mohou zvýšit povědomí a snížit rizikové chování žáků. Důležitá je i osvěta rodičů skrze třídní schůzky či školní zpravodaje, aby i doma rodiče navazovali na prevenci. Škola by měla mít jasně dané postupy, jak řešit případy kybernetické agrese (šikany, stalkingu), a tyto postupy v případě potřeby aktivovat ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm.

Všichni bychom si měli uvědomit, že informace, které sdílíme online, mohou být zneužity. Dodržování zásad kyberbezpečnosti – opatrnost při seznamování online, ochrana osobních údajů, bezpečná hesla, aktualizovaný antivirus apod. – funguje jako prevence před většinou online hrozeb, kyberstalking nevyjímaje.

Prevence sice není všemocná, ale výrazně ztěžuje potenciálnímu agresorovi situaci.

České zákony pojem „kyberstalking“ výslovně neuvádějí, nicméně takové jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu Nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku). Tento paragraf postihuje toho, kdo dlouhodobě a vytrvale pronásleduje jiného různými způsoby – například vyhrožuje jemu nebo blízkým újmou, úmyslně vyhledává jeho blízkost, neustále jej kontaktuje proti jeho vůli, omezuje jej v obvyklém způsobu života nebo zneužije jeho osobní údaje k získání kontaktu – a tím v něm vzbuzuje důvodnou obavu o život nebo zdraví. Za tento trestný čin hrozí až 1 rok odnětí svobody nebo zákaz činnosti. V závažnějších případech – pokud je stalking páchán vůči dítěti, těhotné ženě, se zbraní nebo skupinou více osob – je trestní sazba vyšší, obvykle 6 měsíců až 3 roky odnětí svobody.

Pozn.: Kyberstalking často zahrnuje i další trestné činy – například vyhrožování může naplnit skutkovou podstatu vydírání, zveřejnění intimních materiálů může být posuzováno jako pomluva či přestupkové jednání proti občanskému soužití, nabourání do účtu jako neoprávněný přístup k počítačovému systému apod. Policie a soudy posuzují případ komplexně. Od roku 2010 (kdy byl stalking zaveden do zákona) již existuje i v ČR judikatura konkrétních případů kyberstalkingu. Oběti mají také možnost se civilně bránit – např. žalobou na ochranu osobnosti – a požadovat po pachateli náhradu nemajetkové újmy.

Pro oběť je důležité vědět, že zákon stojí na její straně. Pokud kyberstalker překročí mez únosného chování (což on-line pronásledování prakticky vždy činí), neváhejte využít právní ochrany. Kromě trestního oznámení lze požádat soud i o předběžné opatření (např. zákaz kontaktu). V krajním případě může být řešením změna čísla, účtů či identity oběti, ale to by mělo být až poslední instancí – primárně má být zastaven pachatel, ne oběť „zahnána do ústraní“.

Seznam použitých a doporučených relevantních zdrojů k tématu stalking: