Úvod

Výzkumy z České republiky i ze zahraničí ukazují, že se sexting stal běžnou součástí online komunikace mladých lidí, zároveň však přináší vážné důsledky pro psychické zdraví a bezpečí dospívajících. Dle studie projektu E-Bezpečí z roku 2023 mělo zkušenost se sextingem přibližně 15 % českých dětí ve věku 11–17 let, přičemž téměř třetina z nich čelila dalšímu nechtěnému šíření těchto materiálů. Průzkum EU Kids Online uvádí, že až 20 % evropských teenagerů zažilo nátlak, aby někomu poslali intimní fotografie nebo videa. Podle organizace Thorn z roku 2022 čelilo v USA vydírání na základě vlastních intimních fotografií více než 30 % mladistvých, kteří někdy sexting provozovali.

Policie České republiky zaznamenala v posledních letech nárůst případů sextingu, přičemž věk obětí dramaticky klesá. Byly evidovány případy, kdy oběťmi byly děti již od devíti let, i proto doporučujeme začít s prevencí již na 1. stupni ZŠ, v rodinách je třeba o tomto tématu mluvit v momentě, jakmile má dítě přístup k telefonu/tabletu, umí fotit a poslat fotografii.

Základní informace

Sexting zahrnuje posílání, přijímání nebo sdílení sexuálně explicitních materiálů prostřednictvím digitálních technologií. Může jít o textové zprávy, fotografie či videa s intimním obsahem.

Výzkumy ukazují, že děti a dospívající se k sextingu uchylují z různých důvodů, včetně touhy po uznání, snahy upoutat pozornost nebo jako projev důvěry v partnerském vztahu. Nicméně si často neuvědomují, že i dobrovolné sdílení intimních materiálů může vést k jejich zneužití po rozchodu, který většinou nekončí pozitivně. Základní motivy u dětí a dospívajících:

  1. Dárek pro partnera/partnerku.
  2. Flirtování
  3. Výměna, odpověď na sexy fotky
  4. Hra, zábava, legrace
  5. Nuda
  6. Touha po ocenění, uznání
  7. Chtěl/a jsem získat přítele, přítelkyni

​Sexting, u dospělých je motivován různými faktory, které se mohou lišit v závislosti na věku, pohlaví, kulturním kontextu a individuálních potřebách jednotlivců. Níže jsou uvedeny hlavní motivace k sextingu u dospělých:​

1. Sexuální účely: Jedinci často využívají sexting k vyjádření sexuální touhy, zvýšení intimity ve vztahu nebo jako formu předehry. Tato forma komunikace může posílit vášeň a sexuální napětí mezi partnery. ​

2. Posílení sebepojetí a sebevědomí: Někteří lidé používají sexting k potvrzení vlastní atraktivity a zvýšení sebevědomí. Sdílení intimních materiálů může sloužit jako prostředek k získání pozitivní zpětné vazby a uznání od ostatních. ​

3. Sociální tlak a očekávání: V některých případech je sexting výsledkem tlaku ze strany vrstevníků, partnerů nebo širší sociální skupiny. Jedinci mohou cítit potřebu zapojit se do sextingu, aby vyhověli očekáváním druhých nebo aby se vyhnuli negativním reakcím.

4. Zábava a flirtování: Pro některé je sexting formou zábavy, flirtování nebo způsobem, jak udržet zájem partnera. Tento motiv je často uváděn mladými lidmi, kteří sexting vnímají jako součást moderního seznamování a komunikace. ​

5. Posílení vztahu: V dlouhodobých vztazích může sexting sloužit k udržení intimity, zvláště pokud jsou partneři fyzicky odděleni. Může také pomoci překonat rutinu a oživit vztah novými podněty. 

6. Instrumentální nebo nátlakové důvody: Někteří jedinci se zapojují do sextingu z důvodů, jako je získání určité výhody, vyhnutí se konfliktu nebo pod tlakem partnera. Tyto motivace mohou mít negativní dopad na jejich pohodu a kvalitu vztahu. ​

Je důležité poznamenat, že motivace k sextingu jsou komplexní a často se překrývají. Pochopení těchto motivací může pomoci při navrhování preventivních opatření a intervencí zaměřených na bezpečné a zdravé digitální chování.​

Přestože je v ČR legální mít pohlavní styk od 15 let, dětská pornografie je ohraničena 18 lety.

  • Dobrovolný sexting: Sdílení intimního obsahu mezi partnery s oboustranným souhlasem.
  • Vynucený sexting: Situace, kdy je jedinec nátlakem nebo vydíráním donucen k poskytnutí intimního obsahu.
  • Zneužitý sexting: Intimní materiály jsou sdíleny bez souhlasu původního odesílatele, často s cílem ponížení nebo vydírání.
  • Digitální stopa: Jakmile je intimní obsah odeslán, ztrácíte nad ním kontrolu. I po smazání může být uložen na serverech nebo v zařízeních příjemců.
  • Kyberšikana: Intimní materiály mohou být použity k vydírání, ponižování nebo šíření pomluv mezi vrstevníky.
  • Ztráta soukromí: Fotografie či videa mohou být zveřejněna na nevhodných webových stránkách nebo sdílena s neznámými osobami.
  • Právní následky: Sdílení intimního obsahu nezletilých může být považováno za šíření dětské pornografie (do 18 let), což je trestné.
  • Psychické dopady: Oběti mohou trpět úzkostmi, depresemi, ztrátou sebevědomí a sociální izolací.
  • Nikdy neposílejte intimní obsah: Ani osobám, kterým důvěřujete. Jakmile je obsah odeslán, ztrácíte nad ním kontrolu.
  • Myslete dopředu: Uvědomte si možné následky sdílení intimního obsahu, zejména pokud by se vztah s příjemcem zhoršil.
  • Osvěta a vzdělávání: Je nezbytné informovat děti a dospívající o rizicích spojených se sextingem, včetně možných psychických, sociálních a právních důsledků.
  • Otevřená komunikace: Rodiče a pedagogové by měli vytvářet prostředí, kde se děti cítí bezpečně sdílet své online zkušenosti a problémy.
  • Právní povědomí: Děti by měly být informovány o tom, že sdílení intimního obsahu může mít právní následky, včetně obvinění z šíření dětské pornografie.

Sexting je fenomén, který s rozvojem digitálních technologií nabývá na intenzitě. Prevence, vzdělávání a otevřená komunikace jsou klíčové pro minimalizaci rizik spojených s tímto chováním.

S rozvojem technologií se proměňují i formy a podoby sextingu. Kromě “klasického” posílání textových zpráv a fotografií přes smartphone nabývají na významu nové platformy a nástroje. Mládež dnes často využívá aplikace s funkcí mizejících zpráv (např. Snapchat), které vytvářejí pocit většího soukromí – riziko však spočívá v klamném dojmu bezpečí, protože obsah lze snadno uložit přes screenshot nebo externí aplikací. 

Jeden z nejnovějších trendů, který mění prostředí sextingu, je využívání generativní AI k vytváření či úpravě intimního obsahu.

Objevila se například AI “přítelkyně” a sexuální chatboti, se kterými si lidé mohou eroticky psát – podle nedávných dat dokonce 63 % mladých mužů (18–29) a čtvrtina mužů středního věku (30–49) zvažuje nebo používá tzv. “sex-boty” pro virtuální sexting​. Trh s AI virtuálními partnery (např. aplikace simulující přítelkyni) měl v roce 2023 hodnotu až 2,8 miliardy USD​, což signalizuje, že část sextingu se přesouvá i do interakcí člověk-stroj.

Daleko znepokojivějším jevem je však zneužití AI k výrobě falešných intimních materiálů. Technologie deepfake dnes dokáže vygenerovat realistické nahé fotografie nebo videa osob (deepnudes), které se nikdy nefotily – například „nasazením” obličeje oběti na cizí pornografii. Takové montáže mohou být využity k ponižování či vydírání obětí. Alarmující je, že už i mezi mladistvými se objevují případy, kdy děti experimentují s AI a vytvářejí nahé obrázky svých spolužáků. Podle nedávné zprávy organizace Thorn asi jeden z deseti nezletilých uvádí, že zná přátele či spolužáky, kteří pomocí AI generují nahé fotky jiných dětí​. Tato nová forma “digitálního zneužití” může mít devastující dopad – byť jde o syntetický obraz, oběť prožívá skutečné trauma a stud, jako by šlo o reálnou fotografii​. Případy tohoto chování jsou známy už i nyní mezi českými žáky na základních a středních školách.

​Nedávná studie provedená Univerzitou v Antverpách ve spolupráci s Institutem pro rovnost žen a mužů, organizací Child Focus a státní tajemnicí pro rovné příležitosti, rovnost pohlaví a diverzitu, odhalila znepokojivé statistiky týkající se fenoménu tzv. “deepnudes” mezi belgickou mládeží ve věku 15 až 25 let. ​

Klíčová zjištění studie:

  • Povědomí o deepnudes: 41,9 % respondentů uvedlo, že již slyšelo o fenoménu “deepnudes”.​
  • Přijetí deepnude: 13,8 % mladých lidí v Belgii někdy obdrželo deepnude.​
  • Znalost aplikací pro tvorbu deepnudes: 12,8 % respondentů ví o existenci aplikací umožňujících tvorbu deepnudes.​
  • Vytváření deepnudes: Z těch, kteří jsou obeznámeni s těmito aplikacemi, se 60,5 % již pokusilo vytvořit deepnude.​

Další zjištění:

  • Motivace k tvorbě deepnudes: Mezi důvody pro tvorbu deepnudes patří pomsta (23 %), zvědavost (18 %) a snaha získat status mezi přáteli (22 %). Někteří (14 %) je vytvářejí s cílem někoho ponížit nebo získat nad ním moc. ​belganewsagency.eu
  • Vlastnictví deepnudes: 7,6 % respondentů přiznalo, že vlastní deepnude, přičemž většinu tvoří muži a dospělí.​
  • Genderové rozdíly: Muži jsou výrazně častěji obeznámeni s deepnudes, prohlížejí si je, pokoušejí se je vytvářet, vlastní je a přijímají je.​

Dopady na oběti:

Být obětí deepnudes může vést k posttraumatické stresové poruše, úzkostným poruchám, depresi, ztrátě sebevědomí a dokonce k sebevražedným myšlenkám. ​safeonweb.be

Doporučení studie:

Další výzkum: Provádět další výzkum zaměřený na psychosociální dopady deepnudes na oběti a sledovat trendy a vývoj technologií deepnudes.​

Regulace platforem: Zvýšit regulaci platforem, na kterých jsou deepnudes sdíleny.​

Osvěta a vzdělávání: Posílit povědomí a vzdělávání o rizicích a etických otázkách spojených s deepnudes.​

Právní opatření: Přijmout přísnější pravidla pro aplikace umožňující tvorbu deepnudes a zajistit, aby právní rámec adekvátně řešil tuto formu digitálního sexuálního násilí.​

Bohužel se setkáváme s rozšiřujícím trendem aplikací vytvářející deep nude a s jejich “popularizací” u většího počtu uživatelů i v české republice.

Dalším trendem je tzv. revenge porn (pornografie z pomsty) a “úložiště” intimních fotek na webech či serverech. V poslední době se odhalují komunity (typicky na platformě Discord, Reddit apod.), kde uživatelé – často muži – hromadně sdílejí ukradené intimní snímky žen (bez jejich souhlasu). Například investigativa Apoleny Rychlíkové v ČR odhalila na domácích Discord serverech tisíce mužů, kteří obchodovali s intimními fotkami a videi nic netušících dívek a žen, včetně materiálů obsahujících znásilnění či dětskou pornografii​. Tyto komunity využívají jak anonymitu, tak nové technologie (šifrované chaty, cloudová úložiště) k šíření citlivých materiálů, což představuje významnou výzvu pro policii i legislativu. Z technického hlediska se tak sexting prolíná s kyberzločiny – úniky dat (hacknuté účty a cloudová uložiště) mohou vést k masivnímu šíření soukromých materiálů.

Kromě fotografií jsou stále populárnější krátká videa (díky platformám jako TikTok, Instagram či Snapchat, které video obsah podporují). Uživatelé někdy sdílejí “mizená” videa se sexuálním obsahem, která však mohou být zachycena. Objevuje se i fenomén živých vysílání (live stream) erotického obsahu mezi partnery na dálku – to sice není sexting v klasické podobě uložené zprávy, ale spadá do digitální sexuální komunikace s podobnými riziky (protistrana si může záznam uložit bez vědomí vysílajícího).

Zároveň se řeší otázka autentičnosti: Věk účastníků sextingu či pravost obrazového materiálu je díky deepfake a anonymitě těžší ověřit. Např. predátoři mohou používat AI upravené fotky a vydávat se za vrstevníky, aby nalákali oběti (tzv. catfishing nově posílený AI). Digitální technologie tedy sexting na jedné straně usnadňují a rozšiřují (nové kanály komunikace), na druhé straně přinášejí sofistikovanější způsoby zneužití. Tento vývoj klade nové nároky na prevenci i zákony, které se snaží udržet krok s technologickými změnami.

Podle studie publikované v roce 2014 v časopise Pediatrics se sexting stal běžnou součástí komunikace mezi dospívajícími. Výzkum ukázal, že 22 % dotázaných adolescentů přiznalo, že v posledních šesti měsících odeslalo sexuálně explicitní zprávu nebo fotografii.  Ještě kolem roku 2011 zaslalo nějakou formu sextingu necelých 10 % českých dospívajících, zatímco v roce 2017 to bylo už přes 15 %. Nejnovější průzkumy naznačují, že aktuálně má zkušenost s odesláním vlastních intimních materiálů zhruba 14–15 % českých nezletilých​. Mezi dospělými je podíl pochopitelně vyšší – například průzkum ESET/Policie ČR z roku 2022 uvádí, že každý třetí dospělý (33 %) někdy dobrovolně sdílel svou intimní fotografii či video​. Pro srovnání, v USA udávalo v roce 2023 až 77 % dospělých, že alespoň jednou někomu zaslali sexuálně laděnou zprávu, a 88 % že nějakou obdrželi​. Výzkumy zároveň potvrzují, že sexting je častější u starších dospívajících než u mladších a s věkem roste​.

Podle výzkumu realizovaného v roce 2020 kolektivem autorů pod vedením Reného Szotkowského z Univerzity Palackého v Olomouci, publikovaného v knize “Sexting u českých dětí”, je sexting mezi českými dětmi a dospívajícími rozšířeným jevem. Studie zdůrazňuje potřebu zvýšené prevence a osvěty v této oblasti. 

  • 74 % dětí považuje sexting za rizikový. 
  • 1/3 českých dětí na vlastní oči zažila, že před nimi někdo masturboval prostřednictvím webkamery.
  •  15 % dětí sdílí na internetu intimní fotografie a videa.
  •  Až 1/3 dětí by se při zneužití takových materiálů zdráhala komukoliv svěřit. 
  •  Intimní videa odesílají častěji chlapci než dívky, u fotografií je to naopak. 

Mezinárodní data dokreslují podobný trend: Meta-analýza 39 studií z let 2009–2016 odhadla, že průměrně asi 15 % nezletilých již někdy odeslalo sexting (fotografii, video nebo text se sexuálním obsahem) a kolem 27 % nezletilých nějaký sexting přijalo​. V dalších letech čísla dále narůstala – novější analýza studií publikovaných 2016–2020 uvádí, že sexting rozeslalo už asi 19 % mladistvých a přijalo 35 %​. Rozšíření sextingu není omezeno jen na mládež: mezi “emerging adults” (18–29 let) posílá erotické zprávy nebo vlastní intimní fotky zhruba 38 % a přijímá přes 41 % osob, přičemž téměř polovina mladých dospělých se zapojuje do obou aktivit (reciproční sexting ~48 %)​.

 Zajímavé je, že sexting zdaleka není jen doménou mladých generací – některé průzkumy mezi širokou dospělou populací naznačují, že 8 z 10 dospělých někdy sexting praktikovali​ (většinou v rámci partnerských vztahů). Vyšší frekvence je patrná u mladších dospělých – např. kolem 62 % mileniálů posílá lechtivé zprávy alespoň jednou měsíčně​. Následující tabulka shrnuje vybrané statistiky z různých studií:

PopulacePrevalence sextingu a trendy
Čeští nezletilí (do 18)~14–15 % někdy dobrovolně zaslalo intimní fotografii/video (2022)​; nárůst z ~9 % (2011) na 15 % (2017) ​eset.com
Světoví dospívající~15 % posílá a 27 % přijímá sexting (meta-analýza ~2018)​; do 2020 nárůst na ~19 % posílajících a 35 % přijímajících​cyberbullying.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
Čeští dospělí (18+)~33 % někdy poslalo vlastní intimní materiál (2022)​; jen ~3 % zažili zneužití svých materiálů​eset.com.
Dospělí v USA (18+)~88 % alespoň jednou sextovali v životě, ~82 % během posledního roku (2023). Nejvíce se zapojují mileniálové (37 % všech sextujících dospělých) a nejméně Baby Boomers (~5 %)​​whatsthebigdata.com.
Mladí dospělí (18–29)~38 % posílá, ~42 % přijímá sexting (meta-analýza)​; ~15 % zažilo nežádoucí přeposlání svých intimních materiálů v této věkové skupině​pubmed.ncbi.nlm.nih.gov.

Data z ČR i zahraničí shodně ukazují, že sexting je na vzestupu – jak technologická komunikace proniká do života mladších dětí, začínají s ním dříve a celkově se normalizuje​. Zatímco před dekádou šlo spíše o okrajový jev, dnes je sdílení choulostivých fotek mezi teenagery relativně běžné (podle některých šetření to během půlroku vyzkouší okolo 12 % mladých ve věku 12–24 let​). Zároveň ale většina mladistvých vnímá sexting jako rizikový – např. 82 % českých dospívajících si uvědomuje nebezpečí spojená s posíláním intimního obsahu​. Mnozí teenageři tedy sexting praktikují, ale často s ambivalentními pocity a obavami z možných následků. Za zmínku stojí i to, že třetina mladistvých zpětně lituje, že intimní materiály někomu poslala​. U dospělých je sexting rovněž stále rozšířenější součástí partnerské komunikace – v jednom průzkumu přiznalo 74 % Američanů odeslání lechtivé zprávy partnerovi v rámci vztahu​. Celkově tedy statistiky potvrzují, že fenomén sextingu zasahuje širokou populaci a má vzrůstající trend, což vyvolává zvýšený zájem odborníků o jeho dopady a vhodné reakce.

Česká republika: V tuzemském právním řádu není sexting jako takový výslovně definován zvláštním zákonem. Klíčovou roli však hraje zákonná hranice 18 let pro nakládání s intimním obrazovým materiálem. Absurdně tak platí, že zatímco pohlavní styk je legální od 15 let, sdílet své vlastní nahé fotky či videa je legální až od 18 let​.

Každý intimní obraz osoby mladší 18 let je totiž právně klasifikován jako dětská pornografie – a její výroba, přechovávání či šíření je trestná podle §192 trestního zákoníku​. To znamená, že i dva sedmnáctiletí partneři se dopouštějí protiprávního jednání, pokud si mezi sebou pošlou nahé fotky, přestože sexuální vztah mezi nimi je legální. Policie ČR i odborníci upozorňují na tento rozpor – v praxi samozřejmě nedochází k masovému trestání konsensuálního sextingu mezi vrstevníky, ale právně taková situace může naplňovat skutkovou podstatu (teoreticky by mohl být mladistvý stíhán za výrobu či šíření dětské pornografie)​. To vede mnoho nezletilých k tomu, že se při problémech bojí obrátit na policii či rodiče ze strachu před trestem​.

Aktuálně neprošla českým parlamentem žádná výjimka, která by tento „Romeo a Julie“ problém řešila – téma je však předmětem diskusí. Například některé zahraniční právní úpravy (viz dále USA) zavedly speciální paragrafy pro nezletilé, aby nebyli za dobrovolný sexting mezi sebou penalizováni stejně přísně jako dospělí predátoři.

Co se týče postihu zneužití sextingu, české právo využívá existující ustanovení. Neoprávněné šíření cizích intimních fotek (např. tzv. revenge porn) lze trestat jako přestupek či trestný čin podle okolností – typicky jde o poškození cizích práv nebo pomluvu, případně o trestný čin sexuálního nátlaku (§186 TZ)útisku (§177 TZ) či šíření pornografie (§191 TZ), zvláště pokud jde o obsah nezletilých​. Samotný trestný čin „revenge porn” (neboli neoprávněné sdílení intimního záznamu) není v CZ právu dosud explicitně pojmenován, ale kombinací výše zmíněných paragrafů lze pachatele stíhat​. V praxi však oběti často narážejí na problémy s dokazováním a studem věc oznámit. Policie eviduje nárůst případů: v roce 2022 zaznamenala 780 případů zneužití intimního obsahu nezletilých (což zahrnuje sextortion, kybergrooming apod.)​. Nicméně řada incidentů zůstává neohlášena (latentní kriminalita je zde vysoká)​.

V posledních letech proto vznikají snahy (i na úrovni EU, viz níže) zlepšit nástroje pro odhalování a potírání online sexuálního zneužívání dětí – byť některé návrhy jsou kontroverzní kvůli zásahu do soukromí.

V Evropě platí obecně striktní postoj k dětské pornografii – všechny země EU kriminalizují výrobu, držení i šíření sexuálních materiálů zobrazujících osoby <18 let. Mnohé státy ale stejně jako ČR nemají specifický zákon pro teen sexting, což znamená, že dobrovolný sexting mezi nezletilými formálně spadá pod zákazy dětské pornografie. Například ve Spojeném království je nelegální i samotné pořízení vlastní nahé fotky nezletilým; od 2016 tam však policie zavedla možnost formálně zaznamenat případ sextingu mezi nezletilými bez trestního stíhání (“Outcome 21”), pokud nebyl přítomen nátlak či zlé úmysly – cílem je nekriminalizovat zbytečně mladistvé za nerozvážnost.

Na evropské úrovni zatím jednotná “sextingová” legislativa není. Řada zemí však v posledních ~5 letech přijala zákony proti tzv. revenge porn (nežádoucí šíření intimních materiálů) – např. v Německu, Francii, Británii či na Slovensku je zveřejnění intimní fotografie bez souhlasu explicitně trestné a hrozí za něj odnětí svobody (obvykle v rozmezí 1–3 let, podle dopadů na oběť). V České republice se diskutuje o zakotvení tohoto fenoménu do zákona samostatně, ale zatím se postupuje výše popsanými paragrafy (pomluva, nátlak apod.). Ministerstvo spravedlnosti nedávno avizovalo záměr připravit novelizaci, jež by lépe postihla nenávistnou pornografii a ochranu obětí sexuálního obsahu šířeného online, v kontextu širší implementace Istanbulské úmluvy.

Novinky v EU: Jedním z nejdiskutovanějších návrhů je připravované nařízení EU k boji proti šíření materiálů sexuálního zneužívání dětí online. Tento návrh (představený v r. 2022) počítá s tím, že by poskytovatelé online služeb měli automaticky skenovat soukromé zprávy uživatelů (včetně šifrovaných) a hledat známky dětské pornografie či groomingové komunikace​. Pokud by byl schválen, znamenalo by to, že např. obsah chatů a obrázky v messengerech by procházely automatickou kontrolou – uživatel by musel udělit souhlas, jinak by nemohl sdílet obrázky​. Tento “chatcontrol” návrh však naráží na odpor řady organizací na ochranu soukromí (EFF, Mozilla aj. vydaly společné prohlášení proti němu)​. Česká vláda k návrhu zaujala “neutral stance” a při jednáních v Radě EU se zdržela hlasování​ s tím, že rozumí potřebě ochrany dětí, ale má obavy o přiměřenost zásahu do soukromí. Debata nad tímto nařízením pokračuje v roce 2024–25 – výsledkem může být zásadní změna v tom, jak bude odhalování nelegálního obsahu (včetně např. sextingu dětí) probíhat napříč Evropou.

Podobně v USA v poslední dekádě probíhají legislativní změny na úrovni států: některé státy dekriminalizovaly konsenzuální sexting mezi nezletilými nebo zavedly mírnější přestupky místo felonies​. Např. státy Colorado či New Jersey mají zákony umožňující, aby mladiství přistižení se sextingem absolvovali výchovný program namísto trestu​. Kansas dokonce stanoví, že není nezákonné, když osoba mladší 19 let vlastní nahou fotku šestnáctiletého či staršího partnera​ (čímž chrání blízké věkové partnery). Naopak jiné státy USA stále aplikují přísné zákony o dětské pornografii – v krajních případech byli teenageři obviněni jako sexuální delikventi za to, že měli v mobilu vlastní intimní selfie. K roku 2022 zhruba 27 států USA přijalo specifické zákony pro teen sexting (často s odstupňovanými tresty či možností diverzních programů místo soudu) a 23 států žádnou speciální úpravu nemělo​. Obecný trend v USA směřuje k tomu, netrestat konsenzuální sexting mladistvých příliš přísně, ale zaměřit se zákonem na škodlivé jevy – nátlak, vydírání, šíření bez souhlasu apod. (např. Texas definoval, že mladistvý sexting může být potrestán veřejně prospěšnou prací a účastí na edukativním kurzu, spíše než vězením).

 V Česku i jinde tedy platí, že nezletilí by se do sextingu neměli pouštět, neboť jakékoliv intimní snímky osob <18 let jsou protiprávní materiál. Dospělým osobám sexting mezi sebou zákon nezakazuje (je to legální konsensuální aktivita), ale pokud někdo bez souhlasu šíří cizí intimní záznam, dopouští se protiprávního jednání (v ČR potenciálně trestného činu s trestem odnětí svobody až na několik let, dle okolností)​.

Nové legislativní tendence se snaží na jedné straně ochránit oběti (zpřesnit postihy pro pachatele zneužití intimních materiálů) a na druhé straně nezničit život mladistvým za nerozvážnost (proto některé právní systémy umožňují místo trestu spíše poučení a nápravu u teen sextingu). Jelikož sexting často souvisí s mezinárodním online prostředím, roste význam mezinárodní spolupráce – příkladem je nedávný případ vyděračů z Nigérie, kteří sextortovali americké teenagery: pachatelé byli díky spolupráci FBI dopadeni a v září 2024 v USA odsouzeni na 17,5 roku vězení​. Podobné důrazné postihy vysílají signál, že online sexuální vyděrači budou stíháni bez ohledu na hranice​. V oblasti práva tedy probíhají významné posuny směrem k lepší ochraně před negativními jevy spojenými se sextingem, byť legislativa často reaguje pomaleji než technologie postupují.

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.

  • Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií: 6 měsíců až 3 roky odnětí svobody.
  • Zneužití dítěte k výrobě pornografie: 1 až 5 let odnětí svobody.
  • Přechovávání dětské pornografie: až 2 roky odnětí svobody.
  • Účast na pornografickém představení: až 2 roky odnětí svobody.

V České republice je šíření dětské pornografie považováno za závažný trestný čin s přísnými právními důsledky pro pachatele. Níže jsou uvedeny hlavní trestné činy související s dětskou pornografií a jejich trestní sazby:

1. Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií

  • Definice: Tento trestný čin zahrnuje výrobu, dovoz, vývoz, nabídku, zprostředkování, uvedení do oběhu, prodej nebo jiné opatření dětské pornografie, stejně jako kořistění z takového materiálu.
  • Trestní sazba:
    • Základní trest: odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
    • Přitěžující okolnosti (např. spáchání činu jako člen organizované skupiny, prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě nebo s úmyslem získat značný prospěch): odnětí svobody na 2 až 6 let nebo propadnutí majetku.
    • Závažné přitěžující okolnosti (např. členství v organizované skupině působící ve více státech nebo úmysl získat prospěch velkého rozsahu): odnětí svobody na 3 až 8 let nebo propadnutí majetku.

2. Zneužití dítěte k výrobě pornografie

  • Definice: Jedná se o zneužití dítěte k výrobě pornografického díla nebo jinému takovému zobrazení.
  • Trestní sazba:
    • Základní trest: odnětí svobody na 1 až 5 let.
    • Přitěžující okolnosti (např. spáchání činu jako člen organizované skupiny nebo s úmyslem získat značný prospěch): odnětí svobody na 2 až 6 let.
    • Závažné přitěžující okolnosti (např. členství v organizované skupině působící ve více státech nebo úmysl získat prospěch velkého rozsahu): odnětí svobody na 3 až 8 let.

3. Přechovávání dětské pornografie

  • Definice: Tento trestný čin spočívá v přechovávání fotografického, filmového, počítačového, elektronického nebo jiného pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě.
  • Trestní sazba:
    • Odnětí svobody až na 2 roky.

4. Účast na pornografickém představení

  • Definice: Účast na pornografickém představení, kterého se účastní dítě nebo které je zaměřeno na takové dítě.
  • Trestní sazba:
    • Odnětí svobody až na 2 roky.

Je důležité poznamenat, že i nezletilé osoby mohou být pachateli těchto trestných činů, pokud například šíří dětskou pornografii mezi sebou. Proto je nezbytné zvýšit povědomí o právních důsledcích a rizicích spojených s takovým jednáním.

Zdroj: Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. v platném znění

Dopady sextingu na jedince závisí především na kontextu a následcích sdílení intimního obsahu. Pokud sexting probíhá konsensuálně mezi partnery, nemusí mít nutně negativní účinky – některé studie dokonce naznačují, že u mladých dospělých, kteří sexting ve vztahu vnímají jako formu intimity, nevede tato aktivita ke zvýšení depresivity oproti těm, kdo sexting neprovozují​. Na druhou stranu výzkum mezi dospívajícími ukazuje spíše na rizikové korelace: adolescenti zapojení do sextingu mají častěji zvýšené příznaky úzkosti a deprese​.

V jedné studii bylo mezi sextujícími teenagery 20–27 % jedinců s depresivními symptomy a až 57–61 % vykazovalo projevy úzkosti – významně více než u vrstevníků, kteří sexting neprovozovali​. Zde však může hrát roli obousměrná souvislost: mladší a zranitelnější adolescenti s psychickými obtížemi mohou být náchylnější k riskantnímu chování včetně sextingu, a naopak sexting (zejména pokud se zvrtne) může zhoršit jejich duševní stav​. Výzkum naznačuje, že negativní dopady jsou obzvlášť silné u mladších dětí (pre-teen) a v případech, kdy sexting přeroste v nekonsenzuální sdílení či nátlak​.

Největší psychickou újmu totiž sexting způsobuje, pokud se z účastníka stane oběť – tedy když intimní materiály uniknou mimo zamýšlený okruh nebo jsou zneužity proti vůli autora. Oběti nedobrovolného šíření intimních fotek často trpí silnými pocity hanby, úzkosti, ponížení a ztráty důvěry v druhé lidi​. Dětští psychologové uvádějí, že nezletilí, kterým někdo zneužil intimní fotografii, prožívají strach z trestu, intenzivní úzkost a nedůvěru vůči okolí​.

Dále dochází i k poruchám spánku, ztrátě chuti k jídlu, zhoršení školního prospěchu apod. Může se rozvinout deprese, posttraumatická stresová porucha (PTSD) a v krajních případech sebevražedné myšlenky. Není bohužel výjimečné, že oběť sextingu či sextortion sáhne na život – známým případem je Kanaďanka Amanda Todd (15 let), která po dlouhodobém vydírání a kyberšikaně zveřejnila video s výpovědí a následně spáchala sebevraždu v roce 2012. Její případ ilustruje, jak sextortion může být smrtící: neznámý predátor si vynutil její intimní foto, rozeslal ho spolužákům a dál ji nutil do sexuálních aktů online, což vedlo k nezvratnému traumatu – po letech byl pachatel (Nizozemec Aydin Coban) dopaden a odsouzen, avšak za cenu zmařeného života dívky​.

Podobné tragédie se bohužel množí; například ve Spojených státech v letech 2021–2023 prudce vzrostl počet případů finanční sextortion mířící hlavně na chlapce, jež vedla k několika sebevraždám. V Michiganu spáchal sebevraždu 17letý Jordan DeMay, když byl vydírán gangem z Afriky (pachatelé požadovali peníze za nezveřejnění jeho intimních fotek) – úřady USA uvádějí, že podobných případů vyšetřují desítky​. Tyto extrémní dopady ukazují, že pro oběť může být online sexuální zneužití stejně ničivé jako fyzické znásilnění. Odborníci dokonce přirovnávají pocit člověka, jemuž někdo zveřejnil intimní fotografie bez souhlasu, k pocitům oběti znásilnění – jde o těžkou formu narušení soukromí a důstojnosti, často provázenou stigmatizací okolím.

sociální dopady sextingu mohou být vážné. Pokud například na škole “koluje” intimní video či fotka studenta, oběť čelí výsměchu, ostrakizaci či šikaně. Může se stát terčem urážek na sociálních sítích, tzv. kyberšikany, který její traumata dále prohlubuje​.

Narušeny bývají také rodinné vztahy – mladiství obávající se reakce rodičů často celou věc tají, čímž se izolují a problém kumuluje. Rodiče po odhalení často zažívají šok, hněv či pocity viny, což může vést k napětí v rodině. Dospělé oběti (např. případ tzv. revenge porn po rozchodu) pak mohou mít potíže v budoucích vztazích – ztráta důvěry, sexuální averze či úzkost ve vztahu k partnerům, protože mají zkušenost s hrubým porušením intimních hranic.

Je ale důležité zmínit, že ne každý sexting přináší újmu. V rámci fungujících vztahů může sexting posloužit k posílení intimity a důvěry mezi partnery, okořenění vztahu na dálku apod. Studie mezi mladými dospělými naznačují, že dobrovolný sexting v konsenzuálním partnerském vztahu nesouvisí s poklesem pohody – někteří “sexteři” nemají vyšší míru deprese než ti, kdo sexting neprovozují​. Nicméně sexting bývá také spojen s dalšími rizikovými vzorci chování – například s vyšší tendencí k promiskuitě, užívání návykových látek při sexu, či obecně hledáním senzace (sensation seeking)​. Není tedy jisté, zda sexting přímo způsobuje tyto jevy, spíše to ukazuje, že jedinci, kteří rádi riskují a mají sklony k impulzivitě, častěji sexting zkusí.

Sečteno, psychologické studie docházejí k závěru, že samotný sexting (pokud zůstane soukromý a oboustranně chtěný) nemusí mít dramatický vliv na duševní zdraví – některé výzkumy nacházejí jen slabou nebo žádnou souvislost sextingu s depresí či sebeúctou​. Klíčovým faktorem je ovšem míra kontroly a souhlasu: jakmile se sexting vymkne z rukou (únik dat, vydírání, posměch), dopady na psychiku jsou závažné a negativní​.

Proto odborníci varují, že i když sexting může být vnímán jako moderní forma flirtu, nese s sebou riziko “digitální stopy”, která může pronásledovat oběť dlouhodobě – vědomí, že intimní obraz může navždy kolovat internetem, samo o sobě působí chronický stres a úzkost​

Prevence sextingu a jeho rizik vyžaduje koordinované úsilí škol, rodičů, dětí a dalších institucí. Cílem prevence není zakazovat veškerou online komunikaci, ale minimalizovat rizika – tj. zabránit neuváženému sdílení citlivých materiálů a naučit děti i dospělé, jak se chránit a reagovat. Níže jsou shrnuty osvědčené strategie pro různé cílové skupiny:

Školy hrají zásadní roli v osvětě. Doporučujeme začlenit téma sextingu do vzdělávání úměrně věku již na 1. stupni ZŠ a na druhém a SŠ informace prohlubovat. Prevence by měla být založena na pravdivých informacích a interaktivní – např. diskuse o reálných případech, rozbor následků, nácvik odmítnutí tlaku vrstevníků apod. Důležité je učit koncept digitálního souhlasu (že sdílení cizí fotky bez dovolení není v pořádku) a empatie k obětem. Osvědčují se také besedy s odborníky – policisté (specialisté na kyberkriminalitu) či odborníci z neziskových organizací, ty mohou studentům prezentovat rizika sextingu a poradit, co dělat v krizové situaci. Škola by měla mít jasný postup při incidentu sextingu (např. když unikne citlivá fotka žáka) – spíše než represi zvolit podporu oběti, zapojit školního psychologa, informovat rodiče a případně policii. Peer-to-peer programy (kdy starší studenti školí mladší) mohou být také efektivní, protože mladí často lépe přijímají rady od vrstevníků.

Rodiče by měli být partnery v prevenci. Klíčové je budovat s dětmi otevřenou komunikacio online světě a sexualitě již od raného dospívání​. Dítě potřebuje vědět, že se může svěřit bez přehnané reakce či trestu. Doporučuje se vysvětlit dospívajícím rizika sextingu: zdůraznit, že co jednou pošlou, už nelze vzít zpět​, a že i lidem, kterým věří, se může fotka vymknout z rukou. Rodiče by měli nastavit rozumná pravidla používání technologií (např. u mladších dětí kontrolovat, jaké aplikace používají, a vysvětlit proč některé funkce nejsou ve věku <13 let povolené). Je vhodné mluvit i o právních důsledcích – jasně říct třeba 16letému synovi, že uchovávat si v mobilu nahé fotky od 15leté přítelkyně je riziko z hlediska zákona, a proč.

Při podezření, že dítě už sexting provozuje, je namístě neodsuzující rozhovor: zjistit, proč to dělá (tlak vrstevníků? zamilovanost? zvědavost?), a posílit jeho kritické myšlení (např. “Co by se stalo, kdyby se ta fotka dostala k někomu dalšímu?”). Rodiče také mohou dětem názorně ukázat nastavení soukromí na sítích, upozornit na nebezpečí cizích lidí online, a učit je odmítat žádosti o intimní materiály. Důležitým prvkem je důvěra – dítě, které se stane obětí, nesmí mít strach, že rodič “bude ječet a zakáže internet”, ale naopak by mělo cítit podporu a ochotu situaci řešit společně.

Stát, neziskové organizace i technologické firmy mohou přispět prevenci. Existují specializované programy neziskových organizací, které pořádají přednášky na školách a vydávají publikace pro učitele a rodiče. Společnost ESET spustila kampaň “To nevymažeš”, jež pomocí videí a webu šíří osvětu o (ne)bezpečném sextingu a radí mládeži, na co myslet před sdílením intimní fotky​.

Tyto kampaně zdůrazňují praktické zásady: Co jednou pošleš, už nevymažeš​; nesdílej nic, podle čeho tě lze poznat (obličej, tetování, pokoj)​; nezapomeň vypnout polohové údaje u fotky​; ideálně intimní fotky vůbec nefoť, pokud ti není 18​. 

 Technologické platformy by měly také pomáhat – např. umožnit snadné nahlášení explicitního obsahu, rychle reagovat na žádosti o stažení intimních materiálů (už dnes funguje třeba globální databáze “StopNCII” pro hashování a blokaci známých revenge porn obrázků). Policie a linky pomoci: V ČR je k dispozici anonymní Linka bezpečí (116 111) pro děti v krizi, kam se mohou obracet i oběti sextingu. Tyto kanály je třeba aktivně propagovat, aby děti věděly, kam se obrátit. Zákonodárci mohou prevenci podpořit i nepřímo – např. zvážit zmírnění kriminalizace u konsenzuálního teen sextingu, aby se oběti nebály hledat pomoc (jak volají pediatričtí odborníci v USA)​, a současně zpřísnit postihy pro predátory a šiřitele dětské intimní pornografie. V neposlední řadě je prevencí i osvěta v médiích – otevřeně diskutovat případy sextingu (bez viktimizace obětí), upozorňovat na nové triky vyděračů (např. deepfake porn), aby veřejnost nezůstávala v nevědomosti.

Níže uvádíme přehled doporučených preventivních kroků pro různé aktéry:

Cílová skupinaDoporučené preventivní strategie
Školy a pedagogovéZačlenit téma sextingu do školní prevence od 1. stupně ZŠ a dále prohlubovat vzhledem k věku (součást výchovy k občanství, mediální výchovy či sexuální výchovy)​. Organizovat interaktivní besedy a workshopy (ve spolupráci s Policií ČR, neziskovými organizacemi aj.). Vytvořit bezpečné klima, kde se žáci nebojí nahlásit problém. Mít jasný plán, jak řešit incident (podpora oběti, nebagatelizovat, spolupráce s rodiči a případně policií). Vést studenty k digitální etice – že sdílet cizí intimní obsah bez souhlasu je nepřijatelné (prevence peer šikany).
Rodiče a rodinaOtevřeně mluvit s dětmi o online aktivitách a rizicích (bez tabuizace sexuality). Vysvětlit jednoduché zásady: “Co je jednou online, to už nezmizí”​, “Nikdy nevíš, kam se to může dostat”. Zdůraznit dětem, aby nikdy nikomu cizímu online neposílaly své intimní fotky (ani když slibuje lásku či práci modelky). Učit je říkat “NE” v situacích, kdy jsou k posílání fotek vybízeny pod nátlakem (peer pressure). Zajímat se, s kým děti online komunikují, zvláště u mladších. Budovat důvěru – dítě musí vědět, že v případě problému ho rodič podpoří a pomůže hledat řešení (např. kontaktovat školu, policii), nikoli jen trestat.
Děti a dospívající(auto-prevence)Uvědomit si vlastní zodpovědnost za digitální stopu: před odesláním intimní zprávy se zastavit a zvážit rizika. Dodržovat zásadu anonymity obrázků – pokud už něco posílám, tak bez obličeje a identifikátorů​. Nikdy neposílat nic, k čemu mě někdo nutí hrozbami nebo manipulací – v takovém případě ihned přerušit kontakt a svěřit se důvěryhodné osobě. Reagovat na varovné signály (např. někdo na netu slibuje protislužby za nahé fotky – pravděpodobně podvod/vyděrač). Při sebemenší obavě hledat pomoc (kamarád, rodič, anonymní linka) a nečekat, až se situace zhorší.
Instituce a společnostRealizovat široké osvětové kampaně: využít sociální sítě, influencery a média k šíření informací o rizicích sextingu (podobně jako kampaně proti kyberšikaně). Prosazovat “Safety by design” u technologií – např. aby platformy lépe detekovaly dětskou nahotu a varovaly (už dnes třeba Apple iMessage u dětských účtů umí rozpoznat nahý obrázek a upozornit dítě). Podporovat vývoj nástrojů pro odstranění intimních dat z internetu (Google a Facebook mají formuláře pro nahlášení intimních fotek, je třeba aby o tom lidé věděli). Zřídit specializované poradny a zvýšit kapacity linek důvěry pro oběti online sexuálního násilí. Průběžně aktualizovat legislativu: jednoznačně kriminalizovat nekonsenzuální šíření intimního obsahu (revenge porn) a sextortion, a zároveň zavést chytré postupy pro teenagery (např. možnost vymazat záznam z rejstříku při mládežnickém prohřešku). Posilovat mezinárodní spolupráci policií a institucí, aby se podařilo rychle reagovat na nové hrozby (jako zmiňované AI deepfakes či zahraniční vyděrači).

Děti informované o rizicích často dokážou včas vyhledat pomoc a chovají se opatrněji online. Pozitivním příkladem prevence je spolupráce policie a mobilních operátorů na zasílání varovných SMS rodičům (pilotně vyzkoušeno v některých zemích EU), informujících o kolujících nebezpečných výzvách na internetu. Klíčové je poselství, že prevencí není strašení, ale vzdělávání. Jak shrnuje evropský výzkum, prevence funguje nejlépe, když je součástí širší výchovy k digitální gramotnosti – učit děti od malička bezpečně používat internet, rozpoznat manipulace a chránit si soukromí​. Tak se buduje generace, která si je vědoma jak možnosti, tak rizika sextingu, a dokáže se lépe bránit negativním dopadům.

Pro ilustraci dopadů sextingu a možných řešení je užitečné podívat se na několik konkrétních případů z praxe, které získaly veřejnou pozornost.

Projekt E-Bezpečí zveřejnil kazuistiku dvou třináctiletých dívek, kde Pavla přes online chat přemluvila Hanku k zaslání „odvážnější“ fotky v podprsence. Za profilem Pavly se však skrýval dospělý muž-predátor, který takto komunikoval s více než stovkou dětí ve věku 11–15 let​. Poté, co získal jejich intimní materiály, vyhrožoval zveřejněním a nutil je posílat další fotky – klasický sextortion. Pachatel byl dopaden Policií ČR a odsouzen ke 4 rokům vězení​. Tento případ ukazuje typickou taktiku online groomera: vydává se za vrstevníka (kamarádku), získá důvěru, vyláká choulostivý obsah a pak vydírá. Zároveň zdůrazňuje, že oběťmi nejsou jen dívky – mezi stovkou dětí byly pravděpodobně i chlapci. 

Řešení: Díky všímavosti některých dětí a aktivitě projektu E-Bezpečí se případ dostal k policii. Klíčové bylo svěření se obětí dospělým a odborníkům, kteří pomohli zastavit eskalaci. Právně šlo o sexuální nátlak a výrobu dětské pornografie, což české zákony postihují velmi přísně.

Kamil Kopecký z E-Bezpečí uvádí, že velmi častým scénářem je, když se pár dospívajících rozejde a zhrzený ex-partner začne šířit intimní fotky bývalé přítelkyně mezi spolužáky či na sociálních sítích​. Například v jednom případě začal chlapec po rozchodu zakládat falešné erotické profily na jméno dívky a posílat její odhalené fotky dalším lidem, aby jí poškodil pověst​. Takové jednání naplňuje skutkovou podstatu poškození cizích práv, případně pomluvy či kyberšikany

Dopad na oběť: Dívky, které tohle zažijí, mívají vážné psychické potíže – stydí se chodit do školy, cítí se “znásilněné” tím, že jejich intimita byla veřejně odhalena. Mnohé rodiny volají o pomoc E-Bezpečí či policii až ve chvíli, kdy šikana vrcholí. 

Právní důsledky: Pokud je pachatel také mladistvý, řeší se případ často v rovině přestupku nebo podmíněného trestu, někdy za pomoci mediace. Školy někdy zvolí i kázeňské postihy (SŠ – vyloučení agresora). Tyto případy se objevují ve zpravodajství stále častěji, což pomáhá bořit mýtus “mě se to stát nemůže” a vede to k většímu důrazu na prevenci ve školách.

Novinářka Apolena Rychlíková pronikla pod falešným profilem na český Discord server, kde tisíce mužů sdílely ukradené intimní fotky žen (často ex-partnerek, kamarádek nebo i neznámých dívek stažené z hacknutých účtů)​. Nelegálně tam kolovaly i videa znásilnění a materiály s nezletilými​. Šlo v podstatě o organizovaný “obchod” s lidským soukromím – uživatelé si vyměňovali databáze fotografií, žádali po sobě tzv. cum tributes (ponižující úpravy fotek)​ a dokonce přijímali zakázky na “potrestání” určitých žen zveřejněním jejich obsahu​. Po odhalení tohoto serveru začala konat Policie ČR; případ je vyšetřován pro několik trestných činů včetně výroby a šíření dětské pornografie a dalších forem sexuálního násilí online. 

Dopad a význam: Tato kauza ukázala extrémní stránku sextingu – i fotky, které ženy poslaly v dobré víře partnerovi, se mohou objevit v “galeriích” na internetu bez jejich vědomí. Případ vedl k výzvám, aby platformy jako Discord nesly větší odpovědnost za moderaci obsahu, a také posílil argumenty pro zavedení trestného činu neoprávněného nakládání s intimními záznamy. Z perspektivy obětí je pozitivní, že se o tom veřejně mluvilo – řada žen si uvědomila, že nejsou samy, a případy začaly hlásit. Například policie odhalila, že na zmíněných serverech bylo aktivních více než 10 000 uživatelů a katalogy obsahovaly fotky stovek českých dívek, které netušily, že jsou “vystaveny” online​.

Příběh Amandy Todd, která ve virálním videu popsala svou zoufalou situaci po sextortion a šikaně a posléze spáchala sebevraždu, obletěl svět. Její případ vedl ke zvýšení povědomí o sextingu a vydírání a v Kanadě i USA inspiroval tzv. Amanda’s Law – legislativní iniciativy proti kybernetickému obtěžování a sextortion. V roce 2022 byl Amandin vyděrač Aydin Coban shledán vinným a odsouzen k 13 letům vězení​, což rodina označila za “dlouho vyhlíženou spravedlnost”.

Dalším známým případem je tragédie Ronnieho McNutta (USA), který spáchal sebevraždu na livestreamu částečně v důsledku online ponížení intimních záležitostí – a záznam se šířil po TikToku; zde sice nešlo o sexting, ale upozornilo to na zhoubnost internetové senzacechtivosti s lidským neštěstím.

V Evropě velký ohlas vzbudila kauza Tiziany Cantone (Itálie, 2016) – mladá žena se stala obětí virálního šíření soukromého erotického videa, čelila enormnímu veřejnému posměchu a tlaku a nakonec spáchala sebevraždu. Italská justice pak obžalovala čtyři osoby, které video sdílely, a Itálie zavedla možnost urychleně odstranit osobní videa z webu na žádost oběti („revenge porn law“ 2019). Tyto případy vedly k tomu, že mnoho států zřídilo speciální horké linky pro oběti (např. ve Velké Británii funguje Helpline pro oběti revenge porn).

Již zmíněný americký teenager Jordan (17) byl obětí zahraničního gangu, který na Instagramu předstíral dívku, vylákal od něj intimní fotky a pak požadoval peníze pod pohrůžkou rozeslání fotek přátelům​. Během několika hodin se dostal do natolik bezvýchodného stavu, že spáchal sebevraždu. FBI později vystopovala pachatele v Nigérii – byli to bratři Ogoshi, kteří takto vydírali přes 100 dalších mladých mužů po celém světě​. V roce 2024 byli vydáni do USA a dostali trest 17,5 roku vězení​. Tento případ je dnes v USA používán v osvětových materiálech FBI jako varování před finanční sextortion a zvláště zaměřením na chlapce, kteří často nemluví o citových problémech a bohužel volí krajní řešení. FBI i rodiče oběti apelují na mládež: “Pokud se to stane, okamžitě požádejte o pomoc – nenechávejte se zahnat do kouta, jsou tu lidé a zákon, kteří vás ochrání”​. Případ také demonstruje význam mezinárodní justiční spolupráce v éry internetové kriminality.

Šestnáctiletá gymnazistka z Litvínova se nechala vyprovokovat od spolužáků a přímo ve třídě se nechala natočit na mobilní telefon při masturbaci. Video použil jeden z autorů jako materiál k vydírání, vyžadoval po studentce sex. Případ byl vyřešen jako přestupek.

Patnáctiletá žačka z Velkého Meziříčí poslala svému nezletilému spolužákovi intimní fotografii, aby u něj vzbudila zájem. Chlapec ji však přeposlal dalším známým a případ skončil tím, že se snímek dostal až k učitelům, kteří dívku identifikovali podle řetízku na krku. Událost byla řešena policí s podezřením na šíření dětské pornografie a vyústila pro aktéry společensky prospěšnými pracemi.

Pětatřicetiletá učitelka M. P. ze Znojma byla dobrovolně natočena šestnáctiletým studentem, jak souloží s devatenáctiletým mladíkem. Trestní stíhání učitelky bylo sice zastaveno, ale nemilým důsledkem pro ni byla celorepubliková ostuda, psychické zhroucení, ztráta prestiže a odchod ze školy. Za zveřejnění videa, které mělo zůstat v tajnosti, nebyl nikdo potrestán.

Její přítel neunesl rozchod a zveřejnil její intimní fotografie na internetu. Incident rozběhl soukolí posměchu, urážek a ponižování ze strany spolužáků. Logan na své pronásledovatele apelovala i v televizi, avšak ti její prosbu ignorovali. Tragickým následkem bylo to, že 3. července 2008 spáchala sebevraždu (oběsila se v koupelně). Přestože škola odhalila 5 studentů, kteří fotografie šířili stovkám dalších studentů, nebylo možné je potrestat, protože Jessie bylo již 18 let.

Deváťačka z Vysočiny poslala svému kamarádovi nahou fotografii v domnění, že zůstane soukromá. Chlapec však snímek přeposlal dalším spolužákům, a ten se nakonec dostal až k učitelům. Případ byl předán policii a všem zúčastněným hrozil trest za šíření dětské pornografie. 

Patnáctiletá Žaneta se seznámila s Michelem na sociální síti. Po výměně několika fotografií ji Michel přiměl k zaslání intimních snímků. Když odmítla poslat další, začal jí vyhrožovat zveřejněním předchozích fotografií. Žaneta se ocitla pod obrovským psychickým tlakem a nevěděla, jak situaci řešit. 

Čtrnáctiletý chlapec se seznámil se stejně starou dívkou na Facebooku. Po výměně zpráv ho dívka přesvědčila, aby jí poslal své nahé fotografie. Když odmítl poslat další, začala mu vyhrožovat zveřejněním již obdržených snímků jeho přátelům a rodině. Chlapec se obrátil na Linku bezpečí pro pomoc. 

Třináctiletá Hope z Floridy poslala svému spolužákovi intimní fotografii. Fotografie se rychle rozšířila mezi studenty několika škol, což vedlo k intenzivnímu posměchu a šikaně. Hope upadla do depresí a nakonec spáchala sebevraždu. 

Čtrnáctiletá Anna z Gdaňsku byla během vyučování napadena skupinou spolužáků, kteří ji sexuálně obtěžovali a incident natočili na mobilní telefon. Video se rozšířilo mezi studenty a Anna, čelící obrovskému tlaku a ponížení, spáchala sebevraždu. 

 Sedmnáctiletý Phillip z Floridy obdržel od své šestnáctileté přítelkyně intimní fotografie. Po jejich rozchodu tyto fotografie rozeslal více než 70 lidem, včetně rodičů dívky. Byl odsouzen k pěti letům podmíněně za šíření dětské pornografie a až do svých 43 let bude zařazen v registru sexuálních delikventů. Tento případ ukazuje, jak závažné právní důsledky může mít neoprávněné šíření intimních materiálů. 

Pavel Hovorka, vrátný v pražských tiskárnách, byl v roce 2008 odsouzen za pohlavní zneužívání, vydírání a šíření dětské pornografie. Jeho oběťmi bylo 20 nezletilých chlapců, z nichž osm donutil k sexuálnímu styku. Byl odsouzen na 6,5 roku odnětí svobody. Tento případ zdůrazňuje nebezpečí kybergroomingu a zneužívání intimních materiálů k vydírání. 

Kazuistiky potvrzují, že sexting může mít velmi různou podobu a následky – od relativně benigních (dva mladí lidé si dobrovolně vymění fotky a nic zlého se nestane) po extrémně devastující (sexting eskaluje v exploataci, veřejné zostuzení či tragédii). Zároveň ale reálné případy ukazují i cesty řešení: rychlá akce policie a odborníků může zastavit pachatele (jako v případě Pavly/Hanky), změna zákonů po medializovaných kauzách může pomoci budoucím obětem (Tiziana Cantone), a otevřená komunikace obětí (Amanda Todd) může přimět společnost nezavírat oči před problémem. Každý medializovaný případ přispívá k destigmatizaci – veřejnost lépe chápe, že obětí sextingu se může stát kdokoli (fotky mohou být ukradeny nebo vynuceny), a posiluje se požadavek, aby viníci nesli odpovědnost a obětem se dostalo pomoci. Doufejme, že kombinace prevence, osvěty a účinné legislativy povede k tomu, že rizika sextingu budou zvládnuta a podobných tragických případů bude ubývat.

Seznam použitých a doporučených relevantních zdrojů k tématu sexting:

  1. http://www.sexting.cz/
  2. http://www.prvok.upol.cz/
  3. http://www.e-bezpeci.cz/
  4. http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9673/STRUCNY-UVOD-DO-PROBLEMATIKY-BEZPECNEHO-INTERNETU.html
  5. http://www.bezpecne-online.cz/surfuj-bezpecne/komunikace-se-svetem/sexting
  6. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24394678/
  7. https://novinky.cz
  8. http://www.zive.cz/bleskovky/hacker-stahl-tisice-intimnich-fotek-ze-seznamky-libimseticz/sc-4-a-144169/default.aspx
  9. http://www.blesk.cz/clanek/pro-muze-sex-a-tabu/102665/proc-se-nase-deti-svlekaji-na-internetu.html
  10. http://www.blesk.cz/galerie/zpravy-domaci/89522
  11. http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-domaci/112517/masturbujici-gabinku-17-tocil-syn-litvinovskeho-starosty.html
  12. http://zpravy.idnes.cz/starosta-ma-problem-kvuli-videu-s-masturbujici-skolackou-tocil-jeho-syn-1o8-/krimi.asp?c=A090331_141703_krimi_jba
  13. http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/exkluzivne-zpoved-ucitelky-z-porna-se-studentem.html
  14. http://tn.nova.cz/zpravy/krimi/sex-a-porno-ve-skole-ucitelka-se-zhroutila-zakon-na-ni-ale-nemuze.html
  15. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9913953
  16. https://era.library.ualberta.ca/items/7a3e1adc-9421-439a-aa82-716d3ca5f7be/view/b51bbbfd-40f0-4ff9-970e-90f80482a6f2/Le_Lily_202103_PhD.pdf
  17. https://www.researchgate.net/publication/361824713_Motivations_Underlying_Sexting_Attitudes_Qualitative_Approach
  18. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1155/2022/7606949
  19. https://cab.unime.it/journals/index.php/MJCP/article/download/2432/pdf
  20. https://www.e-bezpeci.cz/index.php/rizikove-jevy-spojene-s-online-komunikaci/sexting/923-pro-vlastne-deti-realizuji-sexting
  21. https://eset.com
  22. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
  23. https://cyberbullying.orgCyberbullying Research Center+1Cyberbullying Research Center+1
  24. https://whatsthebigdata.com
  25. https://tonevymazes.cz
  26. https://thorn.orgTolaris D+5Frontiers+5Child Mind Institute+5
  27. https://irozhlas.cz
  28. https://wave.rozhlas.cz
  29. https://justice.gov
  30. https://frontiersin.org
  31. https://ucitel21.cz
  32. https://plzenska.drbna.czTolaris D
  33. https://didoklubu.cz
  34. https://www.missingkids.org/netsmartz/topics/sextingLAUSD+2Národní centrum pro pohřešované děti+2Národní centrum pro pohřešované děti+2
  35. https://www.internetmatters.org/issues/sexting/Internet Matters
  36. https://cyberbullying.org/sexting-a-brief-guide-for-educators-and-parentsCyberbullying Research Center
  37. https://www.apa.org/news/press/releases/2015/08/common-sextingAPA
  38. https://www.childmind.org/article/talk-kids-sexting/Child Mind Institute
  39. https://www.jahonline.org/article/S1054-139X%2821%2900558-9/fulltextJahOnline
  40. https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2019.01828/fullFrontiers
  41. https://www.unh.edu/ccrc/sites/default/files/media/2024-03/sexting-risk-paper-pub.pdfUNH
  42. https://www.missingkids.org/blog/2019/post-update/sexting-what-you-should-know-how-you-should-respondNárodní centrum pro pohřešované děti
  43. https://www.wcsap.org/resources/publications/tips-guides/prevention/tools-prevent-sextingWCSAP+1Parents Lead North Dakota+1
  44. https://zeroabuseproject.org/sexting-prevention/Zero Abuse Project
  45. https://www.parentslead.org/special-topics/bullying/sextingParents Lead North Dakota
  46. https://www.crosbyisd.org/parents/bullying-cyber-safety/sexting-prevention

Škola


Je zásadní si uvědomit, že oběti sextingu se ve školním prostředí často stanou následně obětí kyberšikany, postup práce metodika prevence, třídního učitele a dalších pracovníků školy obdobný jako v při klasické kyberšikaně.

Základní zásady práce s obětí sextingu/kyberšikany ve školním prostředí, které mohou sloužit jako metodický rámec pro pedagogy a školní poradce:


Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí:
Zajistěte, aby se oběť cítila bezpečně a věděla, že může otevřeně hovořit o svých zkušenostech.
Ujistěte oběť, že škola bere problém vážně a že se situace bude řešit diskrétně a citlivě.
Naslouchání a empatie:
Poskytněte oběti prostor k vyjádření svých pocitů a obav, bez přerušování či soudů.
Projevte empatii a porozumění, aby se oběť necítila izolovaná nebo nepochopená.
Dokumentace incidentů:
Pomozte oběti shromáždit důkazy (screenshoty, kopie zpráv, záznamy komunikace) a zaznamenejte průběh incidentů.
Dokumentace pomůže při vyšetřování a případném zapojení dalších orgánů (školního vedení, policie apod.).
Spolupráce s odborníky:
Zapojte školního poradce, psychologa nebo externí specialisty, kteří mohou poskytnout odbornou pomoc a podporu.
Pokud je to nutné, informujte i rodiče oběti a konzultujte s nimi další postup.
Informování a edukace:
Poskytněte oběti informace o jejích právech a možnostech, jak se chránit (nastavení soukromí na sociálních sítích, blokování agresorů apod.).
Edukujte oběť o digitální gramotnosti a bezpečném používání internetu.
Intervence a řešení incidentu:
Spolu s vedením školy stanovte jasný postup, jak řešit situace kyberšikany, a aktivně s obětí pracujte na hledání řešení.
V případě závažných incidentů, kdy kyberšikana naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, zajistěte spolupráci s příslušnými orgány (např. Policie ČR).
Dlouhodobá podpora a sledování:
I po vyřešení incidentu je důležité nadále sledovat stav oběti a poskytovat jí potřebnou podporu.
Organizujte pravidelné individuální konzultace, které pomohou obnovit sebedůvěru a sociální začlenění oběti do školního kolektivu.
Prevence opakování:
Pracujte na vytvoření školního klimatu, které odmítá jakoukoli formu šikany, a aktivně podporujte hodnoty respektu a empatie. Podporujte zapojení oběti do aktivit, které jí pomohou znovu získat důvěru v sebe sama a budovat pozitivní vztahy s vrstevníky.
Tyto zásady představují komplexní přístup k podpoře obětí kyberšikany, který zahrnuje okamžitou reakci, dlouhodobou péči a prevenci dalších incidentů. Spolupráce mezi učiteli, školními poradci, rodiči a odborníky je klíčová pro vytvoření bezpečného a podpůrného školního prostředí.

Při sestavování těchto zásad jsme čerpali i z metodických pokynů a doporučení vydaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT):
Metodický pokyn k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování
Příloha č. 7 – Kyberšikana

Diagnostika oběti šikany nebo kyberšikany ve škole vyžaduje pozorování, rozhovory a citlivý přístup:

• Náhlé zhoršení školního prospěchu

• Uzavřenost, stažení se do sebe, ztráta zájmu o aktivity

• Nápadná nervozita, úzkost, strach z přestávek nebo cesty do školy

• Časté bolesti břicha, hlavy – somatické příznaky stresu

• Opakované modřiny, škrábance, potrhané oblečení (u fyzické šikany)

• Ztráta osobních věcí, rozbité školní pomůcky

• Neochota se převlékat v tělocviku, skrývání zranění

• Izolace od spolužáků, nikdo si s dítětem nechce sednout

• Negativní poznámky ostatních žáků směrem k dítěti

• Časté konflikty, nebo naopak úplné ignorování

• Strach z používání telefonu nebo počítače

• Náhlé mazání účtů na sociálních sítích, změny hesel

• Neochota mluvit o tom, co se děje online

• Emoční výkyvy po použití internetu

• Individuální, důvěrný a nenátlakový rozhovor

• Otevřené otázky typu: „Cítíš se ve škole bezpečně?“

• Ujištění, že není vina na straně oběti

• Zjištění změn v chování doma (např. poruchy spánku, plačtivost)

• Spolupráce na sledování dítěte i mimo školu

• Zjištění, jak je dítě vnímáno ostatními

• Hledání svědků, kteří si všimli konkrétních situací

• Vedení podrobných záznamů o incidentech

• Uchovávání důkazů (screenshoty, zprávy) u kyberšikany

• Školní psycholog, metodik prevence, výchovný poradce

V případě potřeby kontaktování OSPOD nebo Policie ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) České republiky poskytuje školám a školským zařízením metodické pokyny a doporučení pro prevenci a řešení šikany a kyberšikany. Tyto dokumenty nabízejí konkrétní postupy a opatření, která by školy měly implementovat pro efektivní zvládání těchto problémů.

Níže naleznete stručný popis tří klíčových dokumentů vydaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které se věnují prevenci a řešení šikany, včetně kyberšikany:

Metodický pokyn k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních
Poskytuje komplexní rámec pro porozumění fenoménu šikany, včetně kyberšikany.
Nabízí konkrétní strategie a doporučení pro tvorbu preventivních programů, postupy při výskytu šikany a efektivní komunikaci s rodiči a odborníky.
Dokument slouží jako praktický návod pro školy, jak předcházet šikaně a řešit její případné projevy.

Zdroj: msmt.cz

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování
Zaměřuje se na širší spektrum rizikového chování, přičemž zahrnuje i problematiku kyberšikany.
Poskytuje návod, jak integrovat prevenci rizikového chování do školních vzdělávacích programů a školních řádů.
Dokument dále definuje role pedagogických pracovníků a uvádí konkrétní doporučené postupy při výskytu rizikového chování.

Příloha č. 7 Kyberšikana
Tato příloha se specificky věnuje problematice kyberšikany, její definici, formám a navrhovaným preventivním a intervencím opatřením.
Je určena školám a dalším vzdělávacím zařízením jako doplňkový materiál k hlavním metodickým pokynům.
Dokument je dostupný online a poskytuje detailnější informace a praktické návody k řešení kyberšikany.

Příloha č. 7 – Kyberšikana (msmt.gov.cz)

Tyto dokumenty slouží jako cenný zdroj informací a doporučení pro školy, pedagogy, rodiče a další odborníky, kteří se zabývají prevencí a řešením šikany a rizikového chování u dětí a dospívajících.

Metodický pokyn pro učitele – Postup při řešení kyberšikany

  • Okamžitý zásah:
    Škola by se měla zabývat kyberšikanou ihned, jakmile se o ní dozví, bez ohledu na to, že se událost neodehrává přímo během vyučování.
  • Nepoužitelnost kázeňských trestů:
    Škola nemůže udělovat kázeňské tresty nebo snižovat známky za chování, které se neuskutečnilo během vyučování, ale to neosvobozuje školu od povinnosti řešit situaci kyberšikany.

Postup:

Zjištění a analýza situace:
Zjistěte, ve kterých třídách se případ kyberšikany vyskytuje.
Proveďte sociometrii ve všech zasažených třídách, neboť v 80 % případů je kyberšikana pouze doplňkem šikany tváří v tvář.
Pokud se podezření potvrdí, postupujte dle vypracovaného krizového plánu na šikanu.

Informování rodičů:
Doporučte rodičům obětí, aby v případě kyberšikany svého dítěte kontaktovali Policii ČR nebo případně podali žalobu k soudu.

Komunikace se žáky:
Se souhlasem rodičů obětí informujte zasažené žáky o postupu při řešení kyberšikany.
Ujistěte děti, že za každé nepřiměřené chování bude náležitě následovat trest.


  1. Zajištění důkazů:

Pomozte oběti zajistit potřebné důkazy (např. screenshoty, záznamy komunikace apod.).

  • Postup podle krizového plánu:

Řiďte se vypracovaným krizovým plánem na šikanu, který stanovuje konkrétní kroky pro řešení incidentů.

  • Kontaktování orgánů:

V závažnějších případech, kdy kyberšikana naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, kontaktujte Policii ČR a Orgán sociálně-právní ochrany dětí.

  • Informování žáků:

Informujte zasažené žáky o výsledcích vyšetřování a o udělených trestech, čímž zdůrazníte, že každé nepřiměřené chování bude náležitě potrestáno.


Tyto pokyny slouží jako základní metodický rámec pro řešení kyberšikany ve školním prostředí a je třeba je přizpůsobit konkrétním podmínkám vaší školy a aktuálním situacím.

V případě, že potřebujete pomoci a nevíte si přesně rady, jak konkrétní situaci řešit, obraťte se buď na naši poradnu, krajského metodiky prevence v oblastní Pedagogicko-psychologické poradně. Pokud je případ vážnější, nemějte obavy se obrátit na OSPOD a Policii ČR.

Pokud se ve třídě objeví případ sextingu (sdílení intimních fotografií či videí mezi žáky), je klíčové reagovat citlivě, bez výčitek a s důrazem na ochranu oběti. Nezbytné je zajistit bezpečí dítěte, zabránit dalšímu šíření obsahu a přijmout preventivní opatření.

Můžete také využít postup dle metodiky MŠMT v případech kyberšikany, který jsme popsali zde:


Bez výčitek a strašení trestem – dítě je často vyděšené, vystrašené a cítí stud. Místo obviňování je třeba ho uklidnit a ujistit o podpoře.
Ochrana před kyberšikanou – zabránit dalšímu sdílení materiálu, zjistit, kdo šíření zahájil.
Psychologická podpora – doporučit konzultaci s výchovným poradcem, školním psychologem nebo krizovou linkou.


Informovat rodiče – citlivě sdělit situaci, vysvětlit její závažnost a poskytnout jim odbornou podporu.
Kontaktovat odborné organizace:

  • Policie ČR – Kyberkriminalita (při vydírání, nebezpečném šíření obsahu)
  • Poradna E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz) – poskytuje právní poradenství a podporu
  • Linka bezpečí (116 111) – krizová pomoc pro děti a dospívající

Vysvětlení rizik sextingu – nejen právní dopady, ale i emocionální a sociální následky sdílení intimního obsahu.
Podpora oběti před zesměšňováním – důraz na empatii a respekt vůči spolužákovi, který se stal obětí.
Zapojení odborníků do prevence – realizace preventivních programů zaměřených na kyberbezpečnost.


Věk pachatelů:

  • Děti do 15 let nejsou trestně odpovědné, ale mohou jim být nařízena výchovná opatření.
  • Mladiství (15–18 let) mohou být trestně odpovědní za šíření pornografie, porušení soukromí či vydírání.

Klíčové poselství

Sexting není „vina“ oběti – dítě často netuší, jak snadno může dojít ke zneužití.
Prevence je klíčová – děti je nutné vzdělávat o rizicích dříve, než se s nimi setkají.
Okamžitá podpora je důležitější než trestání – důvěra a pomoc mohou zabránit dalším následkům, jako je kyberšikana, úzkosti nebo dokonce sebepoškozování.

Nebojte se mluvit o sextingu, ale především pomoci těm, kdo se do této situace dostanou!

Rodiče


Klíčovou součástí prevence je informovanost rodičů.
Rodiče by měli děti od mala – jakmile začnou používat mobilní telefon, tablet nebo jiná digitální zařízení – učit základním pravidlům online bezpečnosti. Důležitá je nejen technická ochrana, ale především výchova ke zdravému sebevědomí, respektu a odpovědnosti v digitálním prostředí.

Mezi základní doporučení patří:


Mluvte s dítětem pravidelně a otevřeně o citlivých tématech, jako jsou sexualita, vztahy, intimita a hranice soukromí.
Dítě by mělo vědět, že za vámi může kdykoli přijít s jakýmkoli problémem, aniž by se muselo bát trestu nebo odsouzení. Naslouchejte mu bez předsudků a vytvářejte prostor pro důvěru.


Jednoduše a věcně dítěti vysvětlete, co znamená sexting a proč se jedná o rizikové chování.
Zdůrazněte možné důsledky – například nechtěné šíření intimních fotografií, ponižování, vydírání nebo dlouhodobou psychickou újmu. Pomozte dítěti rozpoznat, kdy je situace nebezpečná.


Podporujte u dítěte zdravé sebevědomí a schopnost odmítnout nevhodné požadavky, i když přicházejí od vrstevníků, kamarádů nebo partnera/partnerky.
Ujistěte dítě, že má právo říct „NE“ a že nikdy není v pořádku cítit se nuceně sdílet intimní materiály.


Stanovte ve vaší rodině jasná a srozumitelná pravidla týkající se používání internetu a digitálních zařízení.
Dohodněte se na zásadách pro sdílení osobních údajů, fotografií a videí. Pravidla přizpůsobujte věku dítěte a postupně je aktualizujte podle vývoje technologií.


Upozorněte dítě, že i blízký kamarád nebo partner, kterému věří, nemusí vždy jednat čestně.
Připomeňte, že jakmile je něco sdíleno online, není možné to vzít zpět. Uveďte konkrétní příklady, kdy důvěra byla zneužita a důsledky byly vážné.


U mladších dětí je přiměřený dohled nad online aktivitami důležitý. Mluvte s nimi o tom, co dělají na internetu, a zajímejte se o jejich digitální svět.
Využívejte nástroje rodičovské kontroly nebo bezpečnostní aplikace, ale vždy je kombinujte s osobním kontaktem a vysvětlováním. Kontrola by neměla být tajná, ale vedena s respektem.


Děti se nejvíce učí pozorováním. Ukažte jim, jak zodpovědně a ohleduplně používat technologie.
Dodržujte sami pravidla, která od nich očekáváte – například ohledně sdílení fotografií, času stráveného online nebo respektování soukromí druhých.
Buďte vzorem v tom, jak chránit své soukromí a komunikovat s respektem i v online prostředí.

Digitální gramotnost:
Naučte se, jak správně používat internet, jak si chránit osobní údaje a jak nastavit správná bezpečnostní opatření na svých profilech.
Účastněte se školních kurzů nebo interaktivních programů, které rozvíjejí vaše digitální dovednosti.

Vědomí vlastních práv:
Uvědomte si, že máte právo na bezpečné online prostředí a že máte právo hlásit jakékoli nevhodné chování.
Pokud se setkáte s kyberšikanou, informujte o tom rodiče, učitele nebo školního poradce.

Otevřenost a komunikace:
Nebojte se mluvit o svých zkušenostech a problémech s důvěryhodnými dospělými.
Sdílení vašich zkušeností může pomoci nejen vám, ale i ostatním, kteří se s podobnými situacemi potýkají.

Respekt k ostatním:
Chovejte se k ostatním online s úctou a ohleduplností, respektujte jejich názory a soukromí.
Vzájemný respekt pomáhá vytvářet pozitivní a bezpečné online prostředí, ve kterém se každý cítí chráněn.

Aktivní ochrana:
Naučte se, jak blokovat nevhodné osoby a jak používat nástroje pro ochranu svého soukromí, například nastavení ochrany účtu.
Pokud se stanete svědkem nebo obětí kyberšikany, nebojte se okamžitě zasáhnout a vyhledat pomoc.

  1. Buď slušný a respektuj ostatní.
    Chovej se k lidem na internetu tak, jako bys chtěl, aby se oni chovali k tobě.
  2. Nastav si soukromí.
    Ujisti se, že tvůj profil je chráněný a že sdílíš jen to, co je opravdu důležité.
  3. Nezveřejňuj osobní údaje.
    Tvůj telefon, adresa, škola nebo jiné citlivé informace by měly zůstat v soukromí.
  4. Buď opatrný při přidávání nových přátel.
    Přijímej pouze žádosti od lidí, které skutečně znáš, a nikdy nesdílej informace s cizími lidmi.
  5. Reaguj správně na nevhodné zprávy.
    Pokud ti někdo píše urážlivé nebo nepříjemné zprávy, neodpovídej – řekni o tom hned dospělému, kterému důvěřuješ.
  6. Blokuj a nahlas.
    Pokud tě někdo obtěžuje, zablokuj ho a nahlas to učitelům nebo rodičům.
  7. Buď opatrný s odkazy.
    Klikni jen na odkazy od lidí, kterým důvěřuješ, a nikdy neotvírej podezřelé zprávy.
  8. Mluv o tom.
    Pokud se ti něco nelíbí nebo tě něco znepokojuje, vždy o tom mluv s rodiči, učitelem nebo školním poradcem.
  9. Uč se a zůstaň informovaný.
    Zjisti, jak bezpečně používat internet a jak se chránit, a sdílej tyto znalosti se svými kamarády.
  10. Pamatuj, jsi cenný/á!
    Nikdy nezapomeň, že máš právo na bezpečí a respekt, a že nikdo nemá právo tě obtěžovat.

Pokud se již materiál rozšířil mezi spolužáky, bude diagnostika sextingu obdobná jako u kyberšikany, je často náročná, protože mnoho dětí se o svých problémech bojí mluvit. Přesto existují určité varovné signály, které mohou rodiče, učitelé nebo další pečovatelé sledovat a tím včas odhalit, že dítě může trpět kyberšikanou způsobenou sextingem.

Možné varovné signály:

Emoční výkyvy: Náhlá úzkost, pocity smutku, depresivní projevy či zvýšená podrážděnost.
Strach a nervozita: Objevuje se při používání telefonu, počítače nebo jiných digitálních zařízení.
Sociální izolace: Náhlé ukončení kontaktu s přáteli, vyhýbání se sociálním situacím nebo celkový ústup od vrstevníků.

Pokles výkonu: Výrazný pokles školního výkonu a nedostatečná motivace ke studiu.
Změna docházky: Odmítání chodit do školy nebo zhoršená pravidelná docházka.
Koncentrační potíže: Obtíže se soustředěním během vyučování, které mohou být způsobeny psychickým napětím.

Bolesti a nepohodlí: Časté bolesti hlavy, břicha nebo jiné psychosomatické symptomy.
Poruchy spánku: Nespavost, noční můry či jiná narušení spánku.
Změny chuti k jídlu: Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání jako reakce na stres.

Odklon od digitální komunikace: Náhlá neochota používat mobilní telefon nebo počítač.
Úpravy účtů: Nečekané mazání účtů na sociálních sítích nebo změna hesel.
Vyhýbání se online kontaktům: Odmítání zapojovat se do online komunikace a sociálních médií, nebo výrazná nervozita při čtení zpráv či e-mailů.

Sebepoškozování: Projevy, kdy dítě mluví o ublížení si nebo se dokonce sebepoškozuje.
Rizikové chování: Sdílení citlivých informací, komunikace s neznámými osobami nebo jiné riskantní online aktivity.
Pocity zoufalství: Náznaky beznaděje či myšlenky na sebevraždu.

Pokud se dítě stane obětí sextingu (sdílení intimních fotografií nebo videí bez jeho souhlasu) nebo se sextingu samo účastní, rodiče musí situaci řešit s klidem, empatií a jasným plánemReakce rodičů hraje klíčovou roli v tom, zda se dítě bude cítit chráněné, nebo ještě více vystresované.

Zachovejte klid a neobviňujte dítě
Dítě může být v šoku, cítit se zahanbené a vystrašené. Nezvyšujte stres výčitkami typu: „Proč jsi to poslal/a?“ nebo „Jak jsi mohl/a být tak hloupý/á?“
Ukažte mu, že jste na jeho straně a chcete mu pomoci.

Získejte co nejvíce informací
Kdy a komu dítě fotku/video poslalo?
Za jakých okolností k tomu došlo? – Bylo to dobrovolné, nebo na něj někdo tlačil?
Je tento obsah už někde veřejně šířen?

Zajistěte důkazy
Pořiďte screenshoty zpráv, profilů a konverzací, kde došlo ke sdílení nebo vydírání.
Zaznamenejte datum a čas komunikace.

Okamžitě přerušte kontakt s agresorem
Dítě by mělo zablokovat a nahlásit účet osoby, která obsah šíří nebo ho vydírá.
Nemažte důkazy – mohou být klíčové pro vyšetřování.

Pokud se dítě stane obětí sextingu (sdílení intimních fotografií nebo videí bez jeho souhlasu) nebo se sextingu samo účastní, rodiče musí situaci řešit s klidem, empatií a jasným plánemReakce rodičů hraje klíčovou roli v tom, zda se dítě bude cítit chráněné, nebo ještě více vystresované.


Pokud je dítě vydíráno, nuceno k dalším fotkám nebo videím či došlo k šíření obsahu, ihned kontaktujte:


Policii ČR – Kyberkriminalita (158)
Poradnu E-Bezpečí 
Linku bezpečí – 116 111 (anonymní pomoc zdarma)

Právní důsledky pro pachatele
Pokud někdo šíří dětskou pornografii, vydírá dítě nebo ho nutí k intimní komunikaci, může se dopustit trestného činupodle trestního zákoníku ČR (§ 192, § 193, § 186, § 175, § 352, § 354).

  • Výroba a šíření dětské pornografie → až 6 let vězení
  • Zneužití dítěte k pornografii → 2 až 8 let vězení
  • Vydírání → až 4 roky vězení
  • Nebezpečné pronásledování (stalking) → až 3 roky vězení

Pozor: I dítě, které sdílí vlastní intimní materiály, se může nevědomky dopustit šíření dětské pornografie.


Poskytněte dítěti psychickou podporu
Ujistěte ho, že není samo a že se z toho dá najít cesta ven.
Pomozte mu překonat strach, stud a obavy z posměchu.

Zajistěte odbornou pomoc
Pokud je dítě ve stresu, úzkostné nebo se cítí ohrožené, kontaktujte školního psychologa nebo krizovou linku.
Linka bezpečí (116 111) nebo Dětské krizové centrum (241 484 149).

Nastavte bezpečné digitální návyky
Vysvětlete dítěti rizika sextingu – jak se jeho obsah může dostat do cizích rukou.
Naučte ho správně nastavit soukromí na sociálních sítích a vyhýbat se podezřelým osobám.
Doporučte mu používat aplikace, které blokují sdílení citlivého obsahu.


Otevřená komunikace je klíčová!
Mluvte s dětmi o rizicích online prostředí ještě předtím, než se něco stane.
Dítě by mělo vědět, že pokud se do podobné situace dostane, může se vám kdykoli svěřit.

Doporučené pravidlo:
Pokud bys fotku neukázal/a rodičům/babičce, nepatří na internet!

Zapojte školu do prevence
Požádejte o přednášky o bezpečnosti na internetu a sextingu.
Škola by měla mít jasné postupy, jak podobné situace řešit.


Sexting je vážný problém, ale správná reakce rodičů může zabránit dalším následkům, jako je šikana, vydírání nebo traumaZachovejte klid, jednejte a hlavně podpořte své dítě!.
Rychlá reakce a citlivý přístup rodičů mohou pomoci situaci zastavit a ochránit dítě.
Nebojte se vyhledat pomoc – důležité je, aby dítě vědělo, že NENÍ na problém samo! 

Kde hledat informace a pomoc:

  • 1. Linka bezpečí
  • Pomoc dětem a mladým lidem v krizových situacích (anonymní, nonstop).
  • Web: www.linkabezpeci.cz
  • Telefon: 116 111 (nonstop, zdarma)
  • 2. E-Bezpečí (Univerzita Palackého v Olomouci)
  • Specializované poradenství a pomoc obětem kyberšikany, sextingu, vydírání.
  • Web: www.e-bezpeci.cz
  • Online poradna: nahlas.to
  • 3. Dětské krizové centrum (DKC)
  • Pomoc dětem zasaženým sexuálním zneužíváním a digitálním násilím, včetně sextingu.
  • Web: www.dkc.cz
  • Telefon: 241 484 149, 777 715 215
  • 4. Policie ČR (oddělení kyberkriminality)
  • Pro nahlášení závažných případů sextingu a vydírání.
  • Web: www.policie.cz
  • Kontakt: 158 (případ nouze), online poradna a kontakty na webu.
  • 5. Safer Internet Centrum ČR
  • Osvěta a poradenství pro školy a rodiče v oblasti rizikového online chování.
  • Web: www.saferinternet.cz
  • 6. Nebuď oběť!
  • Preventivní program, školení a pomoc obětem kyberkriminality včetně sextingu.
  • Web: www.nebudobet.cz
  • 7. Nenech to být (NNTB.cz)
  • Anonymní oznamovací systém šikany a kyberšikany ve školách, možnost oznámení sextingu.
  • Web: www.nntb.cz
  • 8. Centrum LOCIKA
  • Pomoc dětem vystaveným násilí, včetně sexuálního a digitálního násilí.
  • Web: www.centrumlocika.cz
  • Telefon: 734 441 233
  • 9. Rodičovská linka (Linka bezpečí)
  • Poradenství rodičům, jak reagovat v krizových situacích, včetně sextingu.
  • Web: www.rodicovskalinka.cz
  • Telefon: 606 021 021
  • 10. Školní poradci, metodici prevence a třídní učitelé
    Ve škole jsou k dispozici odborníci, kteří mohou pomoci při řešení a prevenci kyberšikany.